Mindfulness: proč se vyplatí věnovat svému okolí pozornost?
Meditace či jóga v duchu mindfulness patří ke stále populárnějším formám seberozvoje. V čem ale samotný koncept mindfulness spočívá? Svou jednoduchostí dokáže přesvědčit i zaryté skeptiky.
Je to minulost, nebo budoucnost. Velkou, zřejmě až příliš velkou část našich životů se zabýváme právě těmito dvěma časovými rovinami. Přemítáme, co jsme v minulosti udělali dobře nebo špatně a jak by věci bývaly mohly být jinak. Plánujeme, co všechno chceme či musíme vykonat v budoucnosti. V tom všem pak zapomínáme na přítomný moment, na ten jediný, který opravdu žijeme. Jak řekl John Lennon: „Život je to, co se děje, když se zabýváme jinými věcmi.“ A právě s důslednějších vychutnáváním života se všemi jeho odstíny nám může pomoci mindfulness.
Mindfulness jako pozornost
Mindfulness třeba pomáhá s oddělením myšlenek od pravdy. Často se totiž natolik utápíme ve svých vlastních myšlenkách, že je začneme považovat za pravdu: myslím si, že to tak je, tudíž to tak jistě bude. Leckdy se však jedná o pouhé domněnky, které stojí na námi budovaných obranných mechanismech a jiných myšlenkových strukturách, jež nemusejí mít vždy přímý kontakt s realitou. Jen si to představte: usmějete se na sympatickou dívku v autobuse, ona však milý pohled neopětuje a odvrátí se stranou. Dost možná se vám rozjedou myšlenky o vlastní nedostatečnosti, nevzhlednosti, nezajímavosti. Přitom je klidně možné, že dívka pouze nemá svůj den, je smutná či myšlenkami jinde. My však okamžitě počítáme s tím, že naše názory se zakládají na pravdě.
Meditace v přítomnosti
Kompletní přítomnost v duchu mindfulness je navíc něčím víc než pouhou zvýšenou pozorností. Můžeme si dávat pozor na to, abychom nerozlili hrnek s kávou, to však neznamená, že vnímáme přítomnost jako celek. Cílem meditačních praktik podle mindfulness je uklidnit mysl a na chvíli umlčet vnitřní hlas, který nám jinak neustále něco říká. I proto meditační techniky pracují především s dechem a věnováním pozornosti automatismům, jež jsou jednoduché a samozřejmé; nejsme totiž zvyklí nepřemýšlet.
Nejedná se přitom o snahu o vyvolání vnitřní prázdnoty. Mindfulness přístup se jen snaží zastavit naši věčně rozběhanou mysl a dopřát jí plný zážitek z aktuální situace. Nabízí také uvědomění, že se svou neustále běžící myslí nemusíme nechat unést a můžeme se od spousty vtíravých myšlenek odpoutat. Namísto toho, aby nás každá vzpomínka na minulost či představa budoucnosti frustrovala, můžeme k nim přistoupit jako k pozoruhodným jevům, které stojí za hlubší prozkoumání, ale není třeba se z nich hroutit. Což je obzvláště pro neuroticky založené jedince velmi příjemná myšlenka. Mindfulness tak pro mnoho z nás může představovat inspirativní soubor nástrojů, jak se vyrovnat s každodenním stresem a nespokojeností. Dáte mu šanci?
Text: MS