Lidé měli sex s podivnou pravěkou rasou – dvakrát, potvrdili vědci

Lidé moderního typu, tedy naši předkové, koexistovali a křížili se nejen s neandertálci, ale také s dalším druhem archaických lidí, tajemnými denisovany. Při vývoji nové metody genomové analýzy, která měla lépe porovnat geny lidí a denisovanů, vědci nečekaně objevili dvě odlišné epizody, při nichž došlo k promíchávání genů obou skupin. To znamená, že v dějinách došlo nejméně dvakrát ke křížení mezi těmito skupinami a naznačuje to mnohem rozmanitější genetickou historii, než to dříve vypadalo.

Sex s denisovany

V článku v časopise Cell publikovaném 15. března ukázali vědci z Washingtonské univerzity v Seattlu, že geny dvou skupin moderních lidí obsahují odlišné skupiny genů denisovanů. To naznačuje, že ke křížení lidí a těchto záhadných pralidí došlo v dějinách nejméně dvakrát.

“Už delší dobu víme, že lidé v Oceánii, zejména na Papui-Nové Guinei, mají značné množství denisovanských genů," uvedla hlavní autorka studie, profesorka Sharon Browning. Genomy moderních Papuánů obsahují přibližně 5 % DNA denisovanského původu. Vědci také věděli, že potomci denisovanů se objevují v mnohem menší míře po celé Asii – předpokládalo se, že se tam dostali po oceánech právě z Oceánie. Nyní ale výzkum prokázal, že tomu tak není, geny se příliš liší, takže tato populace se musela křížit s denisovany sama a jindy.

Znamená to, že v pradávných hlubinách lidstva došlo nejméně ke dvěma epizodám, kdy vedle sebe žily dvě populace – moderních lidí a stále ještě tajemných denisovanů. Vždy se spolu musely stýkat déle a muselo docházet k častějšímu křížení mezi oběma skupinami. Jak to vypadalo, zda bylo toto křížení dobrovolné, nebo zda si naši předkové uvědomovali, že jde vlastně o jiný druh, to už asi nezjistíme. Ukazuje to ale, jak zajímavý a pestrý musel být pravěký život.

Záhada jménem denisované

O těchto pravěkých lidech dodnes nevíme téměř nic. Vše, co o nich víme, pochází z jediného nálezu na Sibiři. Roku 2010 genetici dokázali rozlousknout genom tohoto vzorku a díky tomu našli stopy těchto genů i u současných lidí. Bylo to především v Oceánii, ale také v jižní a východní Asii.

“Předpokládáme, že se denisované objevili na scéně poměrně brzy poté, co se lidé vydali na migraci z Afriky – to bylo před přibližně padesáti tisíci lety. Předpokládáme, že předchůdci lidí z Oceánie se mísili s jižní migrační skupinou Denisovanů, zatímco v Asii docházelo ke stykům se severní skupinou Denisovanů," zní z úst vědců.

Vědci chtějí studovat tuto pozoruhodnou DNA dále, zejména je teď zajímá Afrika – právě tam zřejmě denisované vznikli paralelně s dnešními lidmi; dokázali se odtamtud dostat pozoruhodně daleko, ale pak zničehonic zmizeli ze scény. Vybili je naši předkové? Existuje na denisovany ještě nějaká další genetická vzpomínka – tedy mohli jsme po nich zdědit nějaké důležité vlastnosti? Vědci doufají, že alespoň na některé z těchto otázek nyní konečně získají odpovědi…