Který oranžový kruh je větší? Odpověď mate už více než století
Už od začátku 20. století si vědci lámou hlavu nad tím, jak různě na nás tyto oranžové kruhy působí. Který je větší? Odpověď je velmi jednoduchá, ale o to nečekanější...
Hermann Ebbinghaus byl německý psycholog a na konci 19. století patřil k tehdy nemnoha experimentálním psychologům, kteří pomohli tuto disciplínu etablovat jako vědeckou. Mimo jiné vytvořil i jednu z nejslavnějších optických iluzí, kterou navíc v angloamerickém prostředí zpopularizoval jeho kolega Edward Titchener. Optický klam spočívá v jednoduchém obrázku, který ale každého z nás dokáže dokonale zmást.
Ebbinghausova populární iluze
Na nejznámější verzi tohoto klamu se nacházejí dva oranžové kruhy, které jsou úplně stejně velké. Každý z nich je však obklopen řadou modrých kruhů různých velikostí, které výrazně zkreslují vnímanou velikost těch oranžových; dokonce tak moc, že většina z nás odmítá věřit, že jsou opravdu stejně velké – jenže je to opravdu tak!
Na vině je fenomén vnímání relativní velikosti, který říká, že velikost objektů neposuzujeme v absolutních hodnotách, nýbrž v určitém kontextu, srovnání s okolními objekty. Vedle velkých modrých kruhů tedy vypadá ten oranžový menší, zatímco s jeho kolegou napravo se to má naopak. Ještě výrazněji se to potom ukázalo v roce 2014, kdy skupina vědců uvedla tento optický klam do pohybu – a to se teprve děly věci! Za své uchopení klasického optického klamu byli dokonce oceněni cenou pro nejinspirativnější iluzi roku. Posuďte výsledek sami:
Jak velký je Měsíc?
Na podobném principu byla vysvětlování i takzvaná měsíční iluze, k jejímuž spolehlivému rozřešení stále nedošlo. Ta spočívá v jevu, který je pozorován už od antiky, přesto se na něm vědecká obec nedokázala shodnout. Spočívá v tom, že Měsíc se nám jeví jako větší, když se nachází těsně nad horizontem, než když ho vidíme nahoře na nebi.
Přestože se měsíční iluzi dodnes nepodařilo spolehlivě osvětlit, právě vnímání relativní velikosti je jedním z historicky nejvíce uznávaných vysvětlení – zatímco na horizontu můžeme najít řadu objektů, které jsou v porovnání s Měsícem malé (domy, stromy), tudíž se těleso jeví jako větší. Oproti tomu na noční obloze obdobná vodítka velikosti chybí a Měsíc můžeme srovnávat pouze s nekonečným prázdným prostorem; a tak je nasnadě, že v takovém případě vidíme Měsíc jako menší.
Uspokojuje vás taková odpověď? Možná ne, ale na lepší se zatím přijít nepodařilo. Přestože v okolním světě pozorujeme velké množství fascinujících úkazů, ani s nejmodernějšími vědeckými prostředky nedokážeme leckteré z nich spolehlivě objasnit…
Text: MS