Když má moč zelenou nebo modrou barvu. Víme, co je špatně

Podle barvy a stavu moči posuzovaly prastaré kultury zdraví člověka a některé dokonce předvídaly jeho budoucnost. Nám, moderním obyvatelům Západu, to může připadat jako barbarské nebo zaostalé, ale s tímto principem dodnes pracuje i klasická čínská medicína.

Piju vlastní moč, zeptej se mě proč

Urinoterapie je název pro léčbu z oblasti alternativní medicíny, při které pacient pije svou vlastní (autourinoterapie) či cizí moč nebo se jí potírá. Společností je převážně vnímána jako kontroverzní či založená pouze na placebo efektu. Nebyla prokázána terapeutická účinnost takovýchto použití moči. Podle Českého klubu skeptiků Sisyfos je urinoterapie léčbou absurdní, protože moč je především roztokem látek odpadových, a někdy i tělu cizích, toxických. Přesto se najdou lidé, kteří na popíjení moči coby zdravotní terapie nedají dopustit a odvolávají se na historické léčebné metody.

O urinoterapii, respektive o využívání moči coby léku, se, ačkoliv spíše okrajově, zmiňují staroindické (Damar Tantra) i arabské spisy (Sahíh al-Buchárí), zmínky se dochovaly i z čínské a mexické tradice, podle Římanů ji také využívali Galové. Na kožní potíže doporučoval pití moči i kontroverzní homeopat John Henry Clarke.

V různých obdobích historie se využívalo mimo jiné i směsí obsahujících i moč některých zvířat k potírání nemocných, patrně s úmyslem znepříjemnit "démonu choroby" pobyt v těle nemocného natolik, že jej raději opustí.

Barva moči

Stav moči je totiž velmi snadné zjistit, stačí pouhým pohledem – a dá se z něj odvodit obrovské množství informací o zdravotním stavu člověka. A hlavně: takové vyšetření je extrémně levné. Proto se k němu vrací i západní medicína.

Univerzitní klinika v americkém Clevelandu přišla s tabulkou, podle níž si může každý udělat o svém zdravotním stavu nejlepší obrázek sám. Tady je:

Barva moči 1. Foto: Cleveladn Clinic

Text: RD a TP