Kdo je kreativnější? Učinění bordeláři, nebo puntičkářští pořádkomilci?
O tom, zdali je lepší mít v kanceláři pracovní nepořádek nebo přehnaně uklizeno, existují desítky vzájemně si odporujících studií. Ale jak souvisí pořádek s kreativitou?
Nejdříve jeden vědecký údaj týkající se délky života. Pořádkumilovní žijí déle. Tak to alespoň tvrdí magazín Newsweek. Na druhou stranu je obecně známé pravidlo, že stačí malé poškození, rozbité okno, posprejovaná fasáda, aby se ohyzdnosti začaly kumulovat. Další okno, nové tagy, první odhozený odpadek, první odhozená injekční jehla, která bezesporu nenasávala inzulín…
„Bordelář“ Einstein
Nejeden psycholog potvrdí, že nepořádek na pracovním stole odráží vnitřní rozháranost osoby, která na něm pracuje. Jenže otázkou stále zůstává, jestli nepořádek náhodou není ku prospěchu věci. „Třeba Albert Einstein prohlašoval, že jestli je nepořádek na stole odrazem nepořádku v mysli, co pak asi odráží stůl, který je prázdný…,“ píše Ondřej Formánek v Newsweeku. Geniální fyzik tak na sebe nechtěně prozradil, že uspořádanost jeho bezprostředního pracovního prostředí nebude jeho silnou stránkou. Ostatně kdyby Alexandr Fleming byl čistotný puntičkář, nikdy by se mu do misek nepustila plíseň a on se tak nestal objevitelem penicilinu.
Pořánek musí být... nebo dostaneš výpověď
„Pořádek je pro hlupáky, inteligentní člověk zvládá chaos!“ Oblíbený bonmot, kterým si ti „neúklidní“ vypomáhají a občas se brání před kritikou a slovy „ukliď si tady“. Zatímco některé společnosti si nepořádek na stolech svých zaměstnanců nechtějí nechat líbit a jsou schopné sáhnout až k podání výpovědi, jinde je to vedení jedno a důležité jsou pro ně spíše než uklizenost stolu pracovní výsledky.
Nepořádek je přínosem
Britský ekonom Tim Harford vidí v překážkách (tedy nepořádku) na stole vlastně výhodu. Podle něj nutí člověka pořád překonávat drobné problémy, což vyžaduje větší soustředění a tím pádem vyšší výkony. Odborný server Science Daily popisuje výzkum, v němž hlavní roli hrál pořádek/nepořádek a pingpongové míčky. Účastníci měli vymyslet co nejvíce nových způsobů pro využití pingpongových míčků. Zatímco jedna skupina pracovala a vymýšlela v uklizeném prostředí, druhá skupina účastníků experimentu byla umístěna do prostředí s opačným „úklidovým“ potenciálem. „Zdá se, že neuklizené prostředí uvolňuje tradiční myšlení a může podporovat nový pohled," říká vedoucí pokusu Kathleen Vohsová z University of Minnesota. "Spořádané prostředí naopak podporuje konvence a potřebu hrát bezpečně," dodává.
Nepořádek a charita
Jiný experiment zaměřený tímto směrem spočíval ve vyplnění dotazníků. Zatímco část lidí pracovala v čisté a řádně uklizené kanceláři, jiní byli umístěni do kanceláře přeplněné kancelářskými potřebami a rozházenými papíry. Poté byli účastníci požádáni o příspěvek na charitu, a směli si vzít na cestu domů buď čokoládu, nebo jablko. Ti, kdož pracovali v čisté místnosti, následně dělali to, co se očekává. Mimo jiné darovali více jejich vlastních peněz na charitu a s větší pravděpodobností voliti jablko než čokoládovou tyčinku.
Jak napsal Science Daily, rozházený nebo uklizený stůl – obojí má své výhody. My dodejme, že kreativcům vyhovuje spíše ten rozházený.
Text: Topi Pigula