Káva a rakovina: nečekané spojení?

No to snad ne! O příznivých účincích kávy jsme už psali a zdálo by se, že tato dobrota zůstane jednou z mála neřestí (potažmo tak trochu drog), které nám odborníci zatím nerozmlouvají. Jenže opak je pravdou a minimálně v americkém státu Kalifornie se soudní kolečka pořádně roztočila – káva prý může snadno vést k rakovině. Jenže je realita opravdu až tak černá jako silná káva bez mléka?

Nebezpečné látky v kávě

Na vině je látka s názvem akrylamid. Tato organická sloučenina vzniká při vysokých teplotách (nad 100 °C) a už téměř dvě dekády ji vědci sledují především ve smažených pokrmech, ale i spoustě dalších potravin. Má totiž toxické účinky, ve vyšším množství způsobuje malátnost či halucinace, ale především se jedná o nebezpečný karcinogen – čili látku, jež přispívá ke vzniku rakoviny.

Jasná souvislost s rakovinou byla zatím prokázána u myší a drobných hlodavců; u lidí se zatím jedná spíše o potenciální hrozbu. Pokud bychom akrylamid přijímali pouze výjimečně, zřejmě by přehnané obavy nebyly na místě. Ovšem když si představíte, kolik smažených jídel či jiných přepálených pokrmů (například pečením či grilováním) do svých těl přijímáme, je zjevné, že už se může jednat o problém. Alespoň to si myslí v Kalifornii.

Rakovinou hrozí soudy

Vědci sice už dlouho před akrylamidem varují, ovšem mezi širší veřejností se rozpoutala debata až minulý rok. Kalifornský soud totiž vyhověl několik let starému návrhu, aby kavárenské řetězce musely na své kelímky umisťovat varování, že pití kávy může způsobit rakovinu. Statistik David Spiegelhalter s tímto rozhodnutím však nesouhlasí, jelikož podle jeho výpočtů se ani pravidelní pijáci kávy nemusí obávat nikterak výrazného zvýšení rizika vzniku rakoviny.

Naopak, vedle zmíněných přínosů kávy i nedávný výzkum dokonce odhalil prospěšnost tohoto nápoje v prevenci rakoviny! A teď nastává otázka – komu věřit… Ať je to s kávou jakkoli, ukázal se tak především jiný problém, a to snaha kontrolovat i sebemenší nebezpečí, přestože ještě podle dostupných výzkumů nepředstavují skutečné riziko; povinnost důkazů by tedy měla ležet především na straně těch, kteří chtějí varovné nápisy na kávové kelímky umístit, nikoli protistrany. A samozřejmě nesmíme zapomínat ani na to, že pokud se přehnaná varování ohánějící se vystrašenými vědci začnou objevovat na každém rohu, lidé je přestanou brát vážně. A to jistě nikdo z nás nechce.

Text: MS