Je Země opravdu placatá? Příznivci této teorie ukázali krizi vědy

Minulý rok už poněkolikáté proběhla konference o tom, že Země je skutečně plochá. V britském Birminghamu se setkali příznivci této teorie z celého světa. Dost bylo učiněno žertů na téma, že leckteří ze zastánců placatosti obletěli zeměkouli, aby dokázali, že kulatá není; jak totiž poukázal odborník na vzdělání Harry T. Dyer z University of East Anglia, toto setkání prozradilo mnohé o tom, jak se v dnešní době přistupuje k informacím a vědě obecně.

Blázni a placatá Země

Slavný psycholog, sociolog a především filozof Michel Foucault zasvětil svou kariéru řadě kontroverzních témat. Například studoval šílenství a sledoval, jak se v průběhu dějin měnil přístup k psychicky nemocným pacientům. I díky němu se tito lidé dočkali většího vyslyšení ve společnosti – což ale nechceme nutně dávat do souvislosti s příznivci pozemské placatosti. Foucault totiž také naznačil, jak spolu mohou souviset vědění a moc. Nejedná se totiž o nezávislé společenské fenomény, nýbrž soubor poznatků do značné míry konvenuje pohledu na svět těch, kteří jsou u moci. Mocní lidé tudíž mohou výrazně ovlivňovat veřejný diskurz a vědecká paradigmata, čímž de facto určují, co je správné a pravdivé.

Samozřejmě že tyto Foucaultovy poznatky je dobré mít na paměti a přistupovat kritičtěji k předkládaným informacím, avšak vše by mělo mít své limity – zpochybňovat většinu smysluplných poznatků jen proto, že přetrvávají dlouho, je nesmysl. Přesně toho se však podle Dyera dopouštějí vyznavači ploché Země: jsou otevřeni téměř jakýmkoli alternativním vysvětlením s jediným požadavkem – odchylky od názorového mainstreamu.

Věda v krizi

Idealizované představy sci-fi autorů o sdílení neomezených vědomostí prostřednictvím všem dostupné databáze informací se ukázaly jako liché. Rozšiřování přístupu k informacím a rozvoj kolektivního vědomí (například prostřednictvím Wikipedie) k jednotnému a rozumnému pohledu na svět nepřispěly, ba téměř naopak; po celém světě jsme svědky politické manipulace s fakty a překrucování skutečnosti na základě nesmyslných, "alternativních" výkladů.

Vědci navíc nikdy kdovíjak neexcelovali s prezentací svých výsledků (ostatně, i proto se snažíme na Prima ZOOM přednést vědecké aktuality ve stravitelné podobě), takže je nasnadě, že spousta populistů, kteří by jinak do této sféry neměli přístup, využila svou šanci. Dyer trefně poznamenal, že stejně jako Foucaultovi blázni a vyděděnci nepřímo pomohli popisu řady společenských témat, příznivci placaté Země a další vyznavači alternativních výkladů připomínají, jak se to má v současném světě s fakty a pravdou; a příliš optimistická vyhlídka to opravdu není.