Je Pluto planeta? Co je a co není planeta - aneb zálěží vůbec velikosti?
S průletem sondy New Horizons kolem Pluta se zas a znovu vynořují spory o tom, proč jsme Pluto zbavili statutu planety. Je to tak, že se banda astronomů dohodla, že budou prostě důležití a přijdou s něčím, co přepíše učebnice? Nebo existuje skutečně pádný důvod? Věřtě nebo ne, důvod existuje.
Pluto bylo objeveno v roce 1930 americkým astronomem Clydem Tombaughem. Pro američany to byl dobrý důvod k národní hrdosti, protože Pluto bylo jedinou planetou, kterou objevil astronom americké národnost. Objevu Pluta předcházel objev Neptuna v roce 1840, za nějž byl zodpovědný francouzský matematik Urbain Le Verrier. Právě fakt, že Pluto bylo objeveno američanem způsobuje ve Spojených státech značnou nelibost ve spojitosti s reklasifikací.
V průběhu věků bylo za planetu považováno lecos, včetně Slunce a Měsíce. To vychází z jednoduché úvahy. Za planety byly považovány ‘putující objekty’ - samotné slovo planeta pochází z ‘asteres planetai’ tedy toulající se hvězdy. Měsíc a Slunce se po obloze pohybují, takže není důvod si myslet, že planetami nejsou. Tohle srovnání nám dnes asi přijde komické, stejně jako bude za 100 let někomu připadat komické, že jsme Pluto nazývali planetou.
Byla to chyba, přiznávají astronomové
Proč jsme tedy udělali onu chybu a považovali Pluto za planetu? Protože jsme neměli dost informací. Stejně tomu bylo s trpasličí planetou Ceres. V roce 1801 byla objevena mezi Marsem a Jupiterem, na místě, kde ‘se něco očekávalo’. Dnes už víme, že se o planetu nejedná a nikoho by nenapadlo ji zařadit do proslulé říkanky Merkur, Venuše, Země… A ve 20. století jsme začali objevovat další a další objekty jako Sedna nebo Eris. V určitou chvíli si člověk nemohl být jistý tím, co je a co není planeta.
Takhle je na tom srovnání velikostí největších ‘neplanet’ ve Sluneční soustavě. Autor E. Lakdawalla, G. Arrillaga, NASA/JPL/JHUAPL/SwRI/UCLA/MPS/IDA.
Nicméně než se člověk pustí do úvah o tom, jak správně zadefinovat planetu, je třeba si uvědomit, jaká je dominantní síla ve vesmíru. Tou je gravitace. Stačí v paměti vylovit vzoreček pro gravitační zákon. Vystupují v něm vzdálenost a hmotnost. A právě hmotnost je v mnohém případě klíčová. Stačí jít do extrémů. Taková neutronová hvězda má v průměru cca 10 km a je těžká jako Slunce. Napadlo by snad někoho považovat ji na základě průměru za planetu? Těžko. Samozřejmě můžeme dodat ještě to, že planety musí být na oběžné dráze, ale co potom neutronové dvouhvězdy, které se obíhají navzájem… a mohli bychom pokračovat pěkně dlouho. Takže ne, na velikosti nezáleží, na hmotnosti ovšem ano.
Mezinárodní astronomická unie navrhla tři možná kritéria, o kterých se hlasovalo na valné hromadě, která se shodou okolností konala v Praze v roce 2006. Kritéria byla taková:
A. Planeta je objekt s průměrem větším jak 2000 km.
B. Planeta je objekt obíhající okolo Slunce, jehož tvar je stabilní díky gravitaci.
C. Planeta je objekt obíhající kolem Slunce, který má dominantní vliv ve svém okolí.
Nakonec se ustálila definice, která je kombinací dvou kritérii. Za planetu je považován objekt obíhající Slunce, který je dostatečně hmotný, aby nabyl stabilního sférického tvaru a byl schopen vyčistit své okolí (tedy má dominantní vliv ve svém okolí). Naopak trpasličí planeta je objekt obíhající okolo Slunce, mající dostatečnou hmotnost na dosažní stabilního sférického tvaru, nicméně není schopen vyčistit své okolí a nejedná se o satelit - měsíc. Pluto nesplňuje třetí požadavek na dominantní vliv/ vyčištění své oběžné dráhy. Je zajímavé, že bylo třeba dodat, že se nejedná o měsíc, protože jinak by se jako trpasličí planety mohly kvalifikovat náš Měsíc, saturnův měsíc Titan a velké Jupiterovy měsíce.
Srovnání velikostí největších transneptunických těles. Zdroj Wikimedia common/NASA.
Jak moc Plutu chybí k obomu dominantnímu vlivu? Hodně… vezmeme-li materiál na jeho oběžné dráze vůči hmotnosti Pluta, dojdeme k tomu, že Pluto tvoří pouhých 7% materiálu své oběžné dráhy. To i Ceres je na tom se svými zhruba 30% lépe.
Od definice objektu pohybujícího se po obloze jsme urazili dlouhou cestu, ale zdá se, že amatérské veřejnosti se astronomická komunita nezavděčila. Nicméně představte si to takhle, kus světa stále Českou a Slovenskou republiku vidí jako Československo, je to samozřejmě jen ignorace. A stejně je to s Plutem jako planetou. Zkusme chvíli netrvat na tom, co jsme se naučili na základní škole.
Jana Poledniková