Holubi nejsou tak chytří, jak tvrdili vědci. Ve výzkumu byla chyba

Holuby má rád asi jen málokdo. Většina městských obyvatel je považuje za jakési okřídlené krysy, které se toulají po veřejných prostranstvích, přenášejí nemoci a vyzobávají všelijaké odpadky. Jejich výkaly hyzdí okenní parapety a slavné památky, přitom se nejedná o nikterak užitečné členy našeho ekosystému. V roce 2017 se však objevil výzkum, o kterém jsme psali i my, a jeho důsledkem bylo výrazné zlepšení holubí reputace. Jenže ukazuje se, že všechno je jinak.

Inteligentní holubi? Nijak zvlášť

Studie provedená na univerzitě v německé Bochumi přišla na to, že jsou holubi překvapivě inteligentní. To naznačily už některé starší výzkumy, prokazující překvapivě dobré výsledky holubů například v odhalování rakoviny prsu či chápání teorie her. Zmíněný výzkum ukázal, že jsou holubi oproti lidem lepší i v oblasti multitaskingu – tedy pokud mají v určitý okamžik přestat s plněním jednoho úkolu a začít pracovat na něčem jiném, holubí mozek se ve srovnání s tím lidským dokáže rychleji „přepnout“ a plnit nové zadání. Tyto výsledky byly vysvětleny mnohem hustší neuronovou sítí, tedy menší vzdáleností mezi jednotlivými nervovými buňkami v jinak samozřejmě nepoměrně menším mozku.

Jakkoli tyto výsledky zněly i ve světle předchozích výzkumů logicky a pomáhaly osvětlit i jinak poměrně podivný jev, totiž nečekané schopnosti papoušků a dalších ptáků ve zvládání náročnějších mentálních úkolů, realita je nakonec jiná. Výzkum byl totiž po čase stažen z důvodu obyčejné softwarové chyby! Naprogramovaný skript v jazyce MATLAB, který byl pro výpočet vztahů mezi nasbíranými daty použit, totiž obsahoval chybu, v jejímž důsledku špatně zapsal některé hodnoty. Po opravení chyby se ukázalo, že holubi ve skutečnosti nikterak lepších výsledků oproti lidem nedosahovali, a tak výsledný vztah není statisticky signifikantní. Přinejlepším by z něj šlo vyvodit, že reakční čas při přechodu z jedné úlohy na jinou je u lidí i holubů podobný – což je sice vzhledem k rozdílům velikosti a složitosti mozků obou druhů pozoruhodné, ovšem zcela to mění vyznění celého výzkumu.

Vědecké problémy nekončí

Jakkoli bizarně to může působit, nejedná se zdaleka o ojedinělý problém a k takzvaným retrakcím, tedy stažení dříve publikovaného článku, dochází poměrně často. Na vině leckdy bývá chybná statistická analýza, obzvláště v případech, kdy se autoři spoléhají na obyčejný kancelářský Microsoft Excel či na koleni napsaný skript jako ve výše popsaném případě. Takové nástroje jsou totiž o poznání náchylnější k chybnému zadání nežli robustnější statistické programy. Nemluvě o případech falšování sesbíraných dat, o nichž jsme psali v souvislosti s replikační krizí v psychologii i dalších společenských vědách.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na současnou vyhrocenou situaci kolem epidemie koronaviru, během níž je na vědeckou obec vyvíjen větší tlak než kdy dřív. O některých případech nedostatečně podložených či rovnou stažených výzkumů jsme také psali, i když v této situaci rozhodně nelze nad vědci ohrnovat nos kvůli jejich liknavosti; momentálně totiž na důsledné klinické testy není dostatek času, a tak vědecké časopisy i samotní výzkumníci pracují v jaksi zrychleném režimu. Z dlouhodobého hlediska je však třeba mít na paměti, že se v podstatě jakýkoli nový výzkum může po uveřejnění ukázat jako chybný či nedostatečně zpracovaný…

Text: MS