Historický vývoj artritidy a návod, jak s ní bojovat

Výskyt artritidy u lidí ve Spojených státech se od počátku druhé světové války zdvojnásobil. To tvrdí vědci na základě studia více než 2500 koster, z nichž některé jsou až 6000 let staré. Ale z bolesti nabízí východisko platné i pro nás.

Žijeme déle, vážíme více

Dnes téměř 20 % lidí ve Spojených státech starších 45 let trpí osteoartrózou kolen, ve kterých se rozpadají klouby chrupavky; je velká pravděpodobnost, že počet postižených bude stoupat se stárnoucí populací. Délka života rapidně vzrostla, proto se vědci se domnívali, že právě tady tkví jádro artritického problému. Dalším z podezřelých je obezita, která nyní postihuje více než třetinu dospělých ve Spojených státech. Logika je jasná. Jenže bylo tak tomu vždy, tedy doprovází kloubní onemocnění člověka „odedávna“, nebo jde o záležitost moderní doby danou současným životním stylem?

Kolena v minulosti

Aby paleoantropologové Ian Wallace a Daniel Lieberman z Harvardské univerzity a jejich kolegové mohli potvrdit souvislost mezi vlivy hmotnosti a věku v minulosti, zkoumali téměř 2600 koster. Necelých 1600 koster patřilo lidem, kteří zemřeli v letech 1905 až 1940. Dalších 819 koster pocházelo od jedinců zemřelých mezi lety 1976 až 2015. A poslední skupinou bylo 176 koster domorodých Američanů (indiánů) žijících před 300 až 6000 lety.

K diagnostice artritidy vědci zkontrolovali „vyhlazená“ místa v kolenním kloubu vzniklá ve chvíli, kdy chrupavka přestane plnit svou funkci a dosedající kosti se začnou vzájemně „obrušovat“, což je samozřejmě velmi bolestivé. "Když uvidíte tenhle lesk na kosti, víte, že tam není žádná chrupavka," říká Wallace pro nejprestižnější odborný magazín Science. Na základě tohoto v podstatě jednoduchého kritéria vědci zjistili, že míra kolenní osteoartrózy se od roku 1940 více než zdvojnásobila, a to z 6 % na 16 %. „Dokonce i mezi domorodými Američany – pro které vědci neměli údaje o hmotnosti – byla míra artritidy kolem 8 %,“ píše Science. "Nikdy tedy nebyla doba, v níž by osteoartróza neexistovala," říká Wallace.

Když tým vyčíslil vliv hmotnosti a věku ve dvou moderních skupinách, kolenní artritida byla ještě více než dvojnásobná ve skupině lidí, kteří zemřeli po roce 1976, což naznačuje další faktory.

Kdo sedí, žene se do nemoci

Své podle vědců dělá i současný životní styl, který lze lapidárně shrnout do časového snímku dne charakterizovaného několika slov: Auto – práce – auto – domov – počítač/televize – spánek. Právě úbytkem pohybu nejenže slábnou svaly na nohou, ale nečinnost má vliv i na správnou funkci chrupavek. „Faktorů je zřejmě více, ale dva jsou nápadné – fyzická pasivita a přehnané množství pokrmů s prozánětlivým účinkem, zejména cukrů,“ říká Wallace. Ortoped Philip Conaghan výsledek studie uvítal. „Když budeme znát lépe příčiny, můžeme se více soustředit na prevenci,“ řekl magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Přestože onemocnění kolenních kloubů je otázkou příliš složitou, než aby se dala „vyřešit“ jednoduchou radou „více se pohybujme a méně tloustněme, tak právě tato rada je tou první, kterou bychom se měli vzít k srdci. A možná k tomu přidat chůzi v přirozeném terénu, neboť dlážděné a asfaltové chodníky přece jen přinášejí více otřesů než měkký terén lesních pěšin a lučních cest. Takže... vyrazme na procházky.

Text: Topi Pigula