Efekt Scullyové: jak seriál Akta X přivedl ženy k vědě?

Dana Scully od první epizody oslovovala ženy. V čem spočívá po ní pojmenovaný efekt? Zdroj: twitter.com

Televizní seriály nás leckdy ovlivňují víc, než bychom čekali. Třeba Akta X a jejich slavná postava agentky Scullyové dokázaly výrazně pomoci uplatnění žen ve vědě, hlavně v technických oborech. Jak?

Letos slaví seriál Akta X velké jubileum: je to už 25 let od doby, co se tenhle nezvyklý pořad objevil na zámořských televizních obrazovkách. Netrvalo dlouho a stal se jedním ze symbolů devadesátých let; možná ho někteří z vás tou dobou i na tuzemských televizních stanicích sledovali. Seriál nakonec skončil po devíti sezonách v roce 2002, dočkal se také dvou filmových zpracování a před dvěma lety i resuscitace značky, která zatím stále žije. Ovšem proč zde píšeme zrovna o tomto seriálu? Jeho vliv totiž dalece přesahuje škatulku televizní zábavy.

Akta X jako průkopník vědy

Akta X pojednávala o mysteriózních případech, v nichž se obvykle vyskytovaly paranomální jevy. Zájem o nadpřirozeno, UFO, vládní konspirace a vůbec veškeré podivnosti tak díky tomuto pořadu náramně stoupl, zároveň se však zvýšil i zájem o vědu ze strany dívek! A může za to samozřejmě postava Dany Scullyové v podání Gillian Anderson; do té doby totiž takto silná a inteligentní ženská postava na televizních obrazovkách v podstatě nebyla. Lékařka, vědkyně a racionální skeptička spojovala vlastnosti, jež pro ženské hrdinky standardní rozhodně nebyly. A to nenechala divácká obec bez povšimnutí.

Zásadní efekt Scullyové

Geena Davis Institute, který je pojmenován po své zakladatelce, slavné hrdince emancipačního snímku Thelma a Luise, a který se zabývá genderovými otázkami, zpracoval studii se zajímavými výsledky. Postava Dany Scullyové se totiž ukázala jako klíčová v kariérním rozhodování mnoha žen – konkrétně dvě třetiny těch, které pracovaly v oblasti STEM (anglický termín sdružující technické a přírodovědné obory), zmínily tuto postavu jako vzor, jenž je dovedl k vědě. U pravidelných divaček seriálu navíc o celých 50 procent vzrostla pravděpodobnost, že se vědeckým disciplínám půjdou věnovat. To jsou vpravdě nezanedbatelná čísla.

Zmíněný institut následně neváhal tyto výsledky označit za „efekt Scullyové“, jelikož v takovém množství se jedná o bezesporu výraznou celospolečenskou změnu. Ostatně, i postava sečtělé agentky FBI inspirovala řadu dalších filmových i seriálových tvůrců k tomu, aby ženám napsali zajímavé, neotřelé a nestereotypní charaktery. Buďme tedy osvíceným scenáristům této sci-fi klasiky vděční, neboť vedle mnoha desítek hodin zábavy se jim podařilo i posílit roli žen ve společnosti.

Text: MS