Dnes je svátek českého piva. Proč?

Pivovar u Kozla, Kladno Zdroj: Topi Pigula

Svátek českého piva je novinka – ale proč vlastně vůbec vznikl?

Dá se říci, že pivovarům teče do bot. Výtoč točeného piva radikálně klesá a tak pivovarníci přišli s nápadem vyhlásit Den piva, jenž má zvednout oblibu "točeného" podobně, jako na české a moravské víno upozornil svátek svatého Martina a s ním spojené Svatomartinské víno. Co vlastně dnes pijeme?

S drobnou nadsázkou se dá říci, že v minulosti měla svůj pivovar každá větší obec. První písemná zmínka o vaření piva na území dnešní České republiky je nadační listina vyšehradské kapituly z roku 1088. Takže pivo je u nás "doma" už takřka jedno tisíciletí. "Vaření piva na našem území až do konce dvanáctého století byla zcela běžná domácí práce, kterou mohl vykonávat kdokoliv, kdo měl potřebné suroviny a znalosti. Pivo se připravovalo velmi primitivním postupem a převažovala příprava piva na principu svrchního kvašení. Původně byla příprava piva ženskou doménou. Výrobou piva se muži začali zabývat a provozovat ji, až když se staly slad a pivo výhodným zbožím. V té době se příprava sladu a piva přenesla z domácností do samostatných budov," píše ve své diplomové práci věnované malým a středním pivovarům Šárka Parmová.

První pivo by podle našich norem neprošlo

Pivo je přisuzováno Sumeřanům, ovšem jejich nápoj, který tehdy ještě nevyužíval chmel, by určitě nevyhověl české definici piva, jak jej popisuje vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách: "Pivo je pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže; u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů.“

Zatímco za režimu, kdy všechno patřilo všem, malé pivovary pod tíhou znárodňování hromadně zanikaly, po revoluci v roce 1989 se situace prudce změnila a malých pivovarů notně přibylo. Dnes se počet minipivovarů blíží dvěma stovkám a zatímco do roku 1840 se na území Čech a Moravy vyráběla převážně svrchně kvašená piva, dnes se situace radikálně obrátila. Chybí jen několik desetin procenta, aby spodně kvašené ležáky pohltily naprosto celý trh. V současnosti se totiž u nás spodně kvašené ležáky podílejí na prodeji více než 99,5%. Tam totiž patří i piva ochucená a nealkoholická.

Byznys jménem pivečko

Pivo budiž pochváleno zejména pro svou mohutnou pestrost. Zatímco víno čerpá z desítek odrůd, pivo pro pestrou paletu chutí takovou základnu nemá. Přesto se v něm pořádají degustační soutěže, je neustále úhelným kamenem diskuzí, zdali v malé dávce škodí či naopak prospívá zdraví a v neposlední řadě je obrovským přínosem pro státní pokladnu. Zaměstnává zemědělce (chmel, ječmen), dopravce a distributory, lidi v pivovarech a poměrně slušnou částkou se odráží na odevzdaných daních. S pivem se experimentuje takový způsobem, že pravověrným pivařům lezou oči z důlků. Dodává se do něj jablečná dřeň, aby se lépe simuloval "kvasnicový" vzhled i krovky červce nopálového, poskytující některým pivům barvu.

Ještě nejsme tak daleko jako některé belgické pivovary, jež vyrábějí pivo čajové, čokoládové či banánové. Jsme malá země, ale přesto jsme z hlediska produkce piva 17. země na světě. Největšími světovými producenty piva v roce 2010 byly: Čína (435,0 mil. hl), USA (225,5 mil. hl), Brazílie (109,0 mil. hl) a Ruská federace (101,0 mil. hl). A proto zvedněme ve více než osmi stovkách hospod a restaurací nad hlavu jeden či dva půllitry a 27. září oslavme společně svátek piva. Tedy pardon. Svátek ČESKÉHO PIVA!

Topi Pigula