Dlouhodobě neléčené deprese poškozují mozek, varuje studie

Deprese patří mezi běžná onemocnění duševního zdraví dnešní populace. Odborníci nyní zjistili, že neléčené letité depresivní stavy mohou vést k neurodegenerativním zánětům mozku. Důkazy poukazují na trvalé biologické změny u lidí, kteří trpí depresí více než deset let. Na depresi je tedy nutné pohlížet jako na progresivní, nikoliv statické onemocnění, které je schopno trvale a fyzicky změnit mozek.

Špatná léčba

Čerstvé výsledky pocházejí od stejného výzkumného týmu, který původně identifikoval úzkou vazbu mezi zánětem mozku a depresí. Nová vědění jsou každopádně nesmírně důležitá, neboť právě díky nim může budoucí léčba pomýšlet na změny zažitých léčebných postupů. Mimo prokazatelných vazeb byla objevena skutečnost, že vedle biologické poruchy může deprese v průběhu času změnit mozek dalekosáhlým způsobem. Deprese má totiž několik fází. Zatímco se u některých může onemocnění ustálit, jiní mohou během desetiletí pocítit zhoršení, která mohou přerůst v neschopnost pracovat a provádět rutinní lidské činnosti. Zásadní problém ale je, že se tato nezáviděníhodná porucha léčí u každého pacienta téměř stejným způsobem.

Záněty mozku

Do studie byla zapojena skupina 80 účastníků. Zatímco 25 z nich trpělo neléčenou depresí více než 10 let, 25 sužovaly nelibé stavy méně než 10 let, přičemž zbylým dobrovolníkům nebyla tato porucha nikdy diagnostikována. Do práce byla povolána pozitronová emisní tomografie (PET), s jejíž pomocí se vědci snažili detekovat malé buňky vyskytující se v nervové tkáni mozku. Mikroglie, jak se buňkám přezdívá, se podílejí na standardní zánětlivé reakci mozku v případě traumatu nebo zranění. Když jsou mikroglie aktivovány, produkují více translokačního proteinu (TSPO).

Pozitronová emisní tomografie potvrdila, že úrovně TSPO byly v různých oblastech mozku o 30 procent vyšší u pacientů s dlouhodobě neléčenou depresí než u pacientů s kratšími periodami neléčené deprese. Skupina s dlouhodobou depresí měla také vyšší hladiny TSPO než pacienti bez deprese. Příliš mnoho zánětů ovšem vede ke vzniku chronických onemocnění, jako je například onemocnění srdce. Dochází ovšem i k vývoji potencionálně neurodegenerativních chorob. „Větší zánět v mozku je častou reakcí na postup degenerativních mozkových onemocnění, jako u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby,“ uvedl autor studie Jeff Meyer z Centra pro závislost a duševní zdraví (CAMH) v Torontu.

Účinnější léčba

Z nových bádání vyplývá, že by měla společnost změnit pohled na depresi a její účinky. Jak se totiž zdá, deprese je skutečně biologicky založená porucha mozku, jejíž neléčení se hrubě nevyplácí. Nekontrolovatelné účinky mohou zapříčinit až degenerativní účinky, které poškozují mozkovou tkáň možná takovou měrou, jako některá neurodegenerativní onemocnění současnosti. Deprese prochází různými fázemi, která vyžadují odlišné léčebné postupy. Její vývoj lze přirovnat například k ranným a pozdějším stádiím Alzheimerovy choroby. Léčba deprese by tak neměla být přehlížena a podceňována, neboť účinné a specifické metody mohou výrazně přispět k lepšímu zdraví pacientů.

Deprese

Depresivní porucha je závažné onemocnění, které negativně ovlivňuje lidské pocity, způsoby myšlení a jednání. Neléčení může vést k řadě emočních a fyzických obtíží, které mohou přerůst ke snížení schopnosti člověka pracovat a celkově normálně žít. Deprese má celou řadu příznaků: od mírných až po ty závažné. Postižení jedinci mohou cítit smutek, špatné nálady, pocit nechutenství, trpět únavou, pocitem viny a někteří dokonce pomýšlí i na sebevraždu. Aby se jednalo o skutečnou depresi, tyto symptomy musí přetrvávat po dobu nejméně dvou týdnů. Nelibé pocity nebo přemýšlení nad lidským bytím tak nemusí vždy nutně znamenat první příznaky deprese, nýbrž zcela běžnou špatnou náladu.

Účinná samoléčba

Také zdravotní stavy, jakými jsou například problémy se štítnou žlázou, nádor na mozku nebo nedostatek vitamínů, mohou napodobovat příznaky deprese. Je už pak na samotných lékařích, aby možné příčiny vyloučily. Deprese nicméně patří mezi léčitelná onemocnění. Existuje řada účinných metod, kterými si lidé mohou příznaky deprese sami snížit. Mezi ta efektivnější patří pravidelné cvičení, kvalitní spánek, zdravá strava a umírněnost v pití alkoholu. Pokud si myslíte, že příznaky deprese skutečně trpíte, za ideální postup je považována návštěva lékaře nebo psychiatra. Teprve po důkladném vyhodnocení může přijít na řadu léčba.

Text: Petr Smejkal