Chytáte lelky? Populární slovní obrat má zajímavé vysvětlení

Člověk je očividně prokletý tvor, protože i když si jen tak sedne na gauč a kouká do stropu, není mu dopřáno, aby nic nedělal. V takové chvíli totiž začne chytat lelky a možná o tom ani neví. Všichni ostatní ale mají jasno a lelkování ihned poznají, jen možná vůbec netuší, proč se tomuhle „člověčímu“ nicnedělání takhle vůbec říká. Od toho tu ale máte nás a náš seriál o původu a skutečném významu ustálených frází, které se objevují v našem jazyce.

Před tím, než se vůbec pustíme do lelkování, je nutné vysvětlit, kdo nebo co je lelek. Pro mnohé to asi nebude překvapením, ale lelek je řád ptáků, čítající asi 100 různých druhů vyznačujících se podobnými rysy. U nás žije jen jeden z nich – lelek lesní – který je o něco menší než kos, má úzká křídla, velké oči a co je podstatné, svou potravu loví jen v průběhu noci.

Tím se už pozvolna dostáváme k významu lelkování, jak vysvětluje jazyková odbornice Markéta Gregorová na Instagramu. Dříve, když se lovili ptáci, využívaly se lepivé návnady, na lelky to ale nefungovalo. „Lelek ve dne pospává na větvičce a v noci loví létající hmyz, takže vám na návnadu prostě nesedne,“ říká Gregorová v krátkém videu. Tím se dostáváme k tomu, že skutečný význam lelkování nutně nemusí být spojen jen s tím, že neděláte nic, ale že děláte něco, co je zkrátka nesmyslné.

Čtěte také: Zvířata dokážou předpovědět počasí. Cvrček určí teplotu, ptáci upozorní na zemětřesení

Tak zkuste pro příště třeba nějakou jinou činnost, abyste těch lelků doma neměli pochytaných až moc.

Zdroj: Markéta Gregorová (Instagram), K. Hudec - Fauna ČR - Ptáci 2/II

Mohli jste minout: Jeřábi popelaví čím dál častěji zimují v Česku. Problémem jsou však vypuštěné rybníky