Chcete si koupit vlastní vojenský bunkr? Ministerstvo obrany jich teď prodává hned sedmnáct

Každý může jít ve šlépějích vojenského nadšence Jiřího Duška a starat se o vlastní bunkr (ilustrační fotka z roku 2015) Zdroj: Profimedia.cz

Prodám zachovalý bunkr na vlastním pozemku, 30. léta, železobeton, dva palebné vějíře, odolný proti zásahům střel ráže 105 mm, možno přestavět na 2+kk. Tak nějak by mohl znít inzerát na prodej objektů lehkého opevnění, takzvaných řopíků, kterých se aktuálně zbavuje Ministerstvo obrany ČR.

Nejde přitom o vtip – armáda se bunkrů, na které můžete snadno narazit při toulkách českou krajinou, zbavuje od roku 2011. V soukromých rukou se tak ocitly už tisíce objektů bývalého pohraničního opevnění, nově jich ministerstvo obrany nabízí k prodeji dokonce sedmnáct.

Šanci máte v Očichově u Podbořan (dva bunkry) nebo Sedlci u Mikulova, kde jsou k prodeji určeny tři bunkry, všechny s pozemkem za cenu od 49 500 do 69 500 Kč. V nabídce jsou ale i levnější bunkry bez pozemku, například v Adolfovicích u Jeseníku můžete vybírat ze tří bunkrů, u nichž cena začíná na 16 500 Kč. Nejvíc bunkrů, celkem devět, je v okolí Opavy. Majitelem se přitom může stát kdokoliv, rozhoduje nejvyšší nabídka.

Ministerstvo obrany v minulosti mnohé řopíky na nové majitele převádělo i bezplatně. Dělo se tak hlavně v případě, že o ně požádaly spolky nebo zájmová sdružení, které v pevnůstkách většinou budovaly muzea nebo galerie, případně je navracely do původního stavu včetně vnitřní výbavy a kamufláže.

Bunkry ale nekončí jen v rukou nadšenců pro vojenskou historii. Stále častěji se objevují přestavby pevnůstek na bydlení, rekreaci nebo pronájem. Umístění bunkrů v krajině totiž mnohdy vytváří neopakovatelnou atmosféru. Tak proč toho nevyužít?

View this post on Instagram

10 000 bunkrů

Objekty lehkého opevnění z let 1936–38 tvoří souvislé linie zhruba kopírující okraje Česka včetně vnitrozemské obranné linie na Vltavě, Kladensku a Křivoklátsku – Pražská čára a Vltavská linie – budované pro případ ústupu na východ na Moravu a dále na Slovensko.

Těchto železobetonových pevnůstek zvaných řopíky (podle tehdejšího Ředitelství opevňovacích prací, tedy ŘOP) bylo postaveno kolem 10 000, kvůli mnichovskému diktátu ze 30. září 1938 a následnému odstoupení Sudet Německu ale nikdy nebyly použity v boji.

Pozice všech bunkrů tvořících lehké opevnění z let 1936–38, ale i pozice větších srubů a pevností, najdete na interaktivní mapě.