Bojový robot Uran 9 nepřichází z vesmíru, ale z Ruska

URAN 9, vojenský robot z Ruska - Obrázek 1

Ruský zbrojní průmysl se od 90. let potácel ve finanční krizi, nicméně v některých oborech se přesto držel na světové špičce. V čem ale naprosto zaspal, byly robotické a bezpilotní vojenské stroje.

Proto ruská armáda i zbrojovky v posledních nemnoho letech nasypaly velké množství finančních prostředků právě do vývoje robotických vojenských systémů. Ruští vojenští plánovači dokonce chtějí, aby do roku 2030 robotické a dálkově řízené bojové prostředky tvořily 30 procent výzbroje ruské armády. Výsledkem je množství leteckých i pozemních bezpilotních a dálkově řízených strojů, které jsou z většiny zatím jen testovány ve vojenských ústavech a výrobních podnicích. Ovšem tento rok by se už měly některé z nich podrobit prvním vojenským zkouškám.

Co se týče pozemních systémů, nejslibnější jsou stroje řady Uran a Mars. Testováním už procházejí například odminovací Uran 6, multifunkční ženijní prostředek Uran 14, logistický robot Mars A-800 či bojový Uran 9. Zatímco Uran 6 je poměrně běžný jednoúčelový odminovací robot, Uran 14 se svým pojetím poměrně vymyká. Jde o ženijní dálkově řízené vozidlo, které dokáže likvidovat miny, upravovat terén, ale také může fungovat jako hasicí prostředek s vlastní zásobou hasicích látek. Je uzpůsoben také pro činnost v nebezpečných a rizikových oblastech, takže může najít uplatnění i u záchranářů a hasičů. Typ A-800 je pro změnu transportní a logistický robot pro dopravu materiálu a vybavení.

Nejzajímavější ruskou novinkou na poli dálkově řízených robotických systémů je však Uran 9. Už jen proto, že státní vojenská exportní agentura Rosoboronexport oznámila, že v tomto roce bude Uran 9 nabízet i zahraničním zájemcům. Nejdříve ale „devítku“ dostane ruská armáda na testy. Rosoboronexport tímto oznámením ukazuje, že se v Rusku už vývoj robotických systémů minimálně dotáhl na úroveň západních technologických standardů. A není divu, že se ruské podniky chtějí prosadit i v této oblasti, poptávka po malých robotických prostředcích totiž prudce stoupá.

Uran 9 je zatím nejpokročilejší ruský pozemní dálkově řízený prostředek pro bojové operace. Je určen jak pro průzkumné a pozorovací úkoly, tak pro protiteroristické operace, může sloužit i jako podpůrný palebný prostředek pozemním jednotkám pravidelné armády. Díky tomu, že je dálkově řízen operátorem, dokáže v určitých situacích nahradit celou menší jednotku vojáků a snížit tak riziko jejich zranění či usmrcení na minimum.

Tančík...

Uran 9 je robot na pásovém podvozku velikosti menšího osobního vozu. Podvozek je klasický pásový, základem pohonného ústrojí je blíže nespecifikovaný spalovací motor umístěný v zádi korby. Ta je pancéřovaná a měla by odolat střelbě ručních palných zbraní do ráže 7,62 mm. Nicméně podrobnější charakteristiky nejsou známy, jak je to koneckonců v poslední době u ruských zbraní zvykem. Je ale evidentní, že konstruktéři vycházeli z koncepce ruských lehkých bojových vozidel určených pro výsadková vojska. Určitá podobnost s výsadkovými bojovými vozidly BMD-4 či Sprut-SD nebo obrněným transportérem BTR-MDM je patrná.

Uran 9 je řízen a ovládán prostřednictvím radiové aparatury a je vybaven množstvím optických a elektronických systémů a samozřejmě i výzbrojí. Nechybí tedy výkonné kamery pro denní i noční operace, které operátorům zprostředkovávají situaci kolem vozidla, „devítka“ dostala i laserový dálkoměr a značkovač, rovněž i detektory laserového ozáření systémy protivníka. Výzbroj může být variabilní, pro ruskou armádu je zatím určena sestava lehkého kanonu, kulometu a řízených střel v otočné vežičce. Tu tvoří rychlopalný kanon ráže 30 mm, kulomet ráže 7,62 mm, dále pak čtyři protitankové řízení střely 9M120 Ataka a čtyři protiletadlové tepelně naváděné střely Igla-S. Celý komplet systému Uran 9 tvoří dvě bojová vozidla, řídící stanoviště a nákladní automobil s příslušenství pro přepravu obou bojových vozidel na delší vzdálenosti.