Benátky mizí a karneval je nezachrání

Zatímco v Lurdech má běžný návštěvník vtíravý pocit nechutného byznysu s vírou a zázraky, Benátkám se povedlo tradici uchopit tak, že se stala vyhledávanou turistickou atrakcí bez pachutě kýče.

Srovnávat zástupy v Lurdech během poutě „za zázrakem“ a Benátky během karnevalu, není úplně fér. Nicméně v obou případech se akce stala vyhledávanou turistickou atrakcí a obrovskou historickou tradicí.

Oslava vítězství

Nejčastěji se lze dočíst, že karneval má úzkou souvislost s Velikonocemi, neboť začíná 10 dní před Popeleční středou a je tak posledním veselím před velikonočním půstem – stejně jako náš masopust. Ostatně samotné slovo „karneval“ vychází z italského základu carne (maso) a vale (pryč) což má naznačovat přicházející období půstu. Na druhou stranu se prapůvod tohoto konkrétního karnevalu klade do roku 1162, kdy se na náměstí uspořádal „mejdan“ na oslavu vítězství Benátské republiky nad patriarchou jménem Ulrico di Treven. Na Apeninském poloostrově v té době byla celá řada městských států vzájemně se napadajících či naopak se sdružujících ve vzájemném balancování mezi válkou a mírem podle aktuální potřeby. Samotný karneval se stal v renesanci oficiálním a pod maskami se alespoň na chvíli stíral sociální rozdíl mezi šlechtou a nižšími vrstvami.

Masky, které proslavily Benátky

Na jednu stranu maskovaný člověk se rychleji a více „odváže“, což podporuje karnevalový rej, na druhou... zločinci taky bývají maskovaní. Proto není divu, že na jednu stranu bylo nošení masek povoleno a podporováno, například jejich výrobci, na druhou penalizováno. Proto bylo zakázáno nosit maškarní kostým mimo období karnevalu, vstupovat v něm do kostelů a kasin. Vtipný je dekret z roku 1603, zakazující mužům v přestrojení za ženy vstupovat do ženských klášterů. Hned několika různými předpisy bylo zakázáno nosit spolu s kostýmem ostré předměty, které mohou způsobit ostatním zranění. Ovšem zákaz bez penalizace nemá smysl, proto hříšníkům hrozily až 2 roky vězení a pokuta 500 lir, zatímco na ženy čekalo „jen“ vystavení veřejnému posměchu na náměstí sv. Marka a čtyřleté vyhoštění z Benátek. Finanční postih byl pro obě pohlaví stejný.

Když Napoleonem v roce 1797 dobyl Benátky, obával se, že pod maskami by se mohli shromažďovat rebelové, a tak pro jistotu celý zvyk zrušil. K navázání tradice došlo v roce 1979. Díky tomu znovu můžeme v ulicích spatřit masky „morových doktorů“ s obrovitými zobany, ve kterých byly umístěny léčivé a vonné byliny. Mor Benátky velmi brutálně zasáhl v polovině 14. století. Stejně tak jsou k vidění krásné šlechtičny, Harlekýni i Kolombíny, Smrt i Monetta (černá maska bez úst pro dámy z vyšší společnosti). Mnohé masky vycházejí z tradic italského divadla, Comedie dell´Arte, ale i ony čerpají z mnohem hlubších historických základů.

Kýč? Ani ne

Ačkoli se v době konání festivalu (který právě končí) sjíždějí cestovní kanceláře z poloviny Evropy (slyšet byla nejen čeština, polština a ruština, ale i angličtina či holandština), přece jen se místní vláda ubránila změně tradice na plastový výprodej kýče, jak se to stalo mnohde jinde. Je pravdou, že udělat si snímek Mostu vzdechů je trochu náročné, protože protlačit se na okraj k výhledu chce buď trpělivost nebo ostré lokty (nebo obojí), nicméně „chytit“ gondolu už tak náročné není. Lodivodi/gondoliéři jsou domluveni na jednotné ceně, což vlastně z nich činí cenový kartel, který nikdo smlouváním nechce porušit. Aby ne – vždyť právě v době konání festivalu jsou „eurožně“, kdy je potřeba vydělat na zbytek roku. Výjimkou snad může být Benátský filmový festival, ale ten se s počtem návštěvníků karnevalu rozhodně nemůže rovnat. Obchodníci nabízejí tisíce masek v nejrůznějších cenových relacích – od několika euro po několik stovek euro. Faktem ale zůstává, že naprostá většina je vkusná a má přímou vazbu na historický kontext.

3 000 0000 proti 260 000

V době konání festivalu se tu „protočí“ kolem tří milionů návštěvníků. Elisabetta Povoledo v New York Times v roce 2006 udává denní návštěvnost kolem 18 000 lidí. A od té doby se číslo nezmenšilo. Naopak, karneval díky atraktivní lokalitě a neuvěřitelné fotogeničnosti získává na návštěvnosti. Přesto se Benátky pomalu vylidňují, takže ani v době „největšího turistického návalu“ není těžké najít klidná zákoutí. Místní se stěhují mimo i díky zvyšujícím se nájmům a mnohým image turistické destinace příliš nesedí. Turisté navíc ženou ceny vzhůru, což starousedlíky zrovna netěší.

Každoroční odhady počtu rodin, které Benátky opustí, se počítají ve stovkách. Zatímco v roce 1971 měly Benátky 363 062 obyvatel, o 40 let později klesl jejich počet na 261 362. Před pár lety New York Times psal o pouhopouhých 62 000 starousedlících. Podle výše zmíněného listu, který v roce 2006 psal o „destrukci“ a „ztracení“ Benátek, je exodus místních natolik silný, že hrozí jeho totální ztráta a město by pak žilo jen z turistů. Na druhou stranu jde o natolik atraktivní destinaci, byť s poměrně znečištěným mořem, že si tady kupují domy hvězdy světového showbyznysu, jakou je například Johnny Depp. Ovšem ve skutečnosti ani to není dobrá zpráva – pokud zmizí starousedlíci, ať už pekaři, nebo popeláři, hoteliéři, nebo servírky, tak Depp zoufalou situaci Benátek nevytrhne a dům ze 17. století se sedmi ložnicemi a devíti koupelnami (tak to alespoň píše britský bulvární Daily Mail) prodá.

Text: Topi Pigula