Anna Boleynová bude hlavní hrdinkou nové historické minisérie

Pro britskou televizi se chystá třídílná minisérie s názvem Anna Boleynová, která se bude zabývat několika posledními měsíci života slavné historické osobnosti, jež v 16. století nepřímo pohnula evropskými dějinami. Do hlavní role byla obsazena britská herečka Jodie Turner-Smith, která na sebe zatím nejvýrazněji upozornila ve snímcích Newness (2017), Queen & Slim (2019) a v 6. řadě seriálu True Blood: Pravá krev (2013).

Spíše než o klasické historické drama se bude jednat o netradiční psychologický thriller vykreslující Annu Boleynovou jako ženu utiskovanou patriarchální společností. Feministický pohled zdůrazňuje i samotná herečka: „Spousta detailů jejího životního příběhu působí moderně. Mohu se s ním identifikovat i jako černoška a zároveň ukazuje, jak málo se změnilo z hlediska naší touhy zničit mocné ženy; nenechat je žít v jejich vlastní pravdě.“

Adaptační proměny

Na první pohled může zaujmout hereččin jamajský původ, který je samozřejmě výrazně odlišný od představované role. Podobného rozhodnutí jsme byli svědky například ve dvojdílném televizním filmu V kruhu koruny II: Jindřich VI., kde si roli anglické královny Markéty z Anjou zahrála Sophie Okonedo, jejíž rodina je židovského a britsko-nigerijského původu. Jak však dodala mladá scenáristka Eve Hedderwick Turner, jež za chystanou minisérií stojí, „Jodie (Turner-Smith – pozn. red.) je zcela přirozená královna. Do této role přináší specifickou magnetičnost a hlubokou důstojnost.“

Postava Anny Boleynové se v minulosti dočkala mnoha uměleckých ztvárnění. V seriálu Tudorovci ji hrála Natalie Dormer, ve filmu Králova přízeň dokonce hvězdná Natalie Portman. Vedle řady televizních snímků a minisérií, operních či divadelních verzí bývá jako nejzdařilejší uchopení tohoto příběhu zmiňován britský snímek Tisíc dnů s Annou, v němž si Jindřicha VIII. zahrál Richard Burton a Annu Boleynovou kanadská herečka Geneviève Bujold, jež si za svůj výkon vysloužila nominaci na Oscara.

Přelomová královna

Anglická královna Anna Boleynová se zapsala do historie jako druhá manželka Jindřicha VIII., krále Anglie a Irska, který v 16. století proměnil podobu evropské společnosti. Do roku 1534 totiž byla na britských ostrovech uznávána římskokatolická církev, což se ukázalo být problematickým v okamžiku, kdy chtěl Jindřich VIII. anulovat své manželství s Kateřinou Aragonskou a pojmout za manželku právě Annu Boleynovou. Několik let se král snažil s papežem Klimentem VII. domluvit, církevní neoblomnost v otázce manželství však vedla k tomu, že Jindřich VIII. pouta s Vatikánem postupně zpřetrhal a založil anglikánskou církev. V tu chvíli už byla domluva sňatku s milovanou Annou pouhou formalitou.

Jejich společné štěstí však trvalo jen necelé tři roky. Anna během nich porodila budoucí královnu Alžbetu I., třikrát však potratila a Jindřichem vytoužený syn na svět nepřišel. Pravděpodobně proto byla královna obviněna z řady nepodložených zločinů a na jaře roku 1536 popravena. Následně si Jindřich mohl vzít za ženu Anninu dvorní dámu Jane Seymourovou.

Jak víme z historie, Jane následovaly ještě tři další manželky. Anna Boleynová je však kvůli své úloze v centru církevního schizmatu římskokatolické a anglikánské církve považována za jednu z historicky nejdůležitějších manželek panovníků.