Akta Tesla: Co ukrývá zmizelá pozůstalost geniálního vynálezce?

Druhá světová válka byla v plném proudu, a protože Tesla už před vypuknutím konfliktu tvrdil, že vynalezl výkonnou zbraň založenou na silném svazku částic, kterou dobový tisk nazval „paprskem smrti“, nebylo nač čekat. Než aby riskovali, že se Teslova technologie dostane do rukou nepřátel Spojených států, zabavili vládní agenti veškerý majetek a dokumenty, které ve 33. patře hotelu New Yorker objevili.

A nebylo toho zrovna málo. FBI přiznala, že Tesla měl mít u sebe v době své smrti 80 kufrů s poznámkami. Po důkladném prozkoumání se všechen Teslův majetek zabalil a uložil ve skladech společnosti Manhattan Storage and Warehouse, kde zůstal až do doby, kdy Teslův synovec Sava Kosanovič zařídil, aby bylo vše odesláno do Teslova muzea v Bělehradu. Zde dodnes schraňují na 200 000 stran Teslových dokumentů, které ale v 50. letech dorazily v „pouhých“ 60 kufrech.

Je tedy možné, že mezi existujícími Teslovými poznámkami něco chybí. Mohly by to „něco“ být nákresy nebo plány jeho experimentů a vynálezů od celosvětového přenosu bezdrátové energie až po zbraň tak ničivé síly, že by mohla konkurovat atomové bombě?

Odtajněné dokumenty

Co přesně vládní agenti v hotelovém pokoji našli a co se vlastně s Teslovou pozůstalostí stalo, zůstává zahaleno tajemstvím a pochopitelně podněcuje vznik nejrůznějších konspiračních teorií. FBI totiž prvních 250 stránek dokumentů týkajících se Nikoly Tesly odtajnila teprve v roce 2016. Během posledních dnů vlády prezidenta Baracka Obamy oznámila 17. ledna 2017 CIA, že uvolňuje přes 12 milionů dosud tajných dokumentů k nahlédnutí v elektronické čítárně agentury. Pro příznivce konspiračních teorií to byl zásadní zdroj dříve utajovaných informací, jež se týkaly širokého spektra témat od pozorování UFO přes hon na Adolfa Hitlera až po otázky národní bezpečnosti. Došlo i na Teslu, ale jeho spis obsahoval velké množství začerněného textu. Badatelé, kteří se chtěli dozvědět víc, okamžitě zpozorněli. Proč měly CIA a FBI takový zájem na tom, aby utajily spolupráci s Teslou?

Vědec se svárlivou povahou

Nikola Tesla do Spojených států emigroval v červnu roku 1884 v době, kdy se země intenzivně snažila najít nové způsoby, jak generovat a využívat elektřinu. Technicky nadaný občan Rakouského císařství srbské národnosti se po krátkém působení u Thomase Alvy Edisona v New Yorku začal zabývat vývojem a patentováním svých vlastních vynálezů v oblasti elektrotechniky. Jedním z nejvýznamnějších byl asynchronní motor poháněný střídavým proudem.

Teslovi se ale dnes přisuzuje i vývoj energeticky efektivních automobilů, na dálku ovládaných vozidel, fluorescentního osvětlení, rentgenů, a dokonce i mobilních telefonů. Když k tomu připočtete už zmíněný bezdrátový přenos elektrické energie a tajemnou vysoce ničivou zbraň, nepřekvapí, že Tesla byl ve své době se svými teoriemi často odmítán s poukazem na to, že jsou podivné, směšné nebo naprosto šílené. Známější vynálezci jako třeba Thomas A. Edison se ho dokonce snažili zdiskreditovat. Právě nad Edisonem přitom Tesla nakonec zvítězil ve slavné „válce proudů“, kdy se proti Edisonovu stejnosměrnému elektrickému proudu prosadily Teslovy technologie pracující s proudem střídavým.

Kombinace geniality se svárlivou a podezřívavou povahou ovšem způsobila, že si Tesla během let vytvořil řadu movitých a mocných nepřátel. Kromě Edisona a dalších fyziků té doby to byl především vlivný finančník J. P. Morgan, který dlouho Teslovy experimenty financoval. V roce 1943 ale geniální vynálezce, autor více než 700 patentů a držitel 15 čestných doktorátů, umíral v chudobě a bez zájmu veřejnosti.

Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Prima ZOOM, které najdete na stáncích.