6 tváří Alfonse Muchy: Radil se s duchem Josefa Mánesa, velel zednářům a chtěl být hudebníkem

Mucha jako hudebník

Alfons byl od dětství vynikající zpěvák, zpívat ale musel přestat poté, co mu zmutoval hlas. Celý život hrál výborně na kytaru a chtěl se hudbě věnovat profesionálně. Na církevní škole ale nedostal stipendium – na rozdíl od spolužáka Leoše Janáčka. Muchovi nezbylo, než změnit plány a vrhnout se na výtvarné umění.

Mucha jako marketingový mág

V Paříži Mucha prorazil díky tehdy revolučnímu médiu – reklamnímu plakátu. Ty se tehdy nevylepovaly, ale samostatně prodávaly. Mucha vytvořil stovky plakátů na divadelní vystoupení, koncerty i pro různé obchodní značky. Firma Nestlé dokonce jeden takový Muchův plakát věnovala v roce 1899 britské královně Viktorii k 80. narozeninám.

Mucha jako oblíbenec mecenášů

Prvním Muchovým podporovatelem se stal hrabě Khuen-Belassi, díky jehož štědré podpoře se tehdy 28letý výtvarník objevil v roce 1888 v Paříži. Hrabě ale brzy přišel na to, že Mucha je nejen nadaný, ale také vede poměrně náročný život, takže přísun peněz zastavil. Naštěstí pro nás se musel Mucha začít živit prací.

Dalším pozoruhodným mecenášem, který si Muchu oblíbil, byl americký podnikatel Charles R. Crane. Tento arabista, zednář a pozdější obdivovatel Lenina a Hitlera byl zároveň nadšeným panslavistou, který podporoval T. G. Masaryka v jeho úsilí o vytvoření samostatného Československa. Crane přesvědčil Muchu, aby se pustil do Slovanské epopeje, a štědře ho podporoval. Mucha se mu za to odměnil tím, že použil svůj starší portrét Craneovy manželky Josephine Crane Bradleyové jako předlohu pro Slavii na stokorunové bankovce.

Mucha jako přední zednář a mystik

Jako velký mystik a stoupenec spiritismu se Mucha při seancích radil se zesnulým Josefem Mánesem, jak má malovat. Jeho vášeň pro tajné spolky ho přivedla do zednářské lóže – v letech 1922 až 1938 byl Grand Commanderem, tedy nejvyšším představitelem českých zednářů. Měl značný vliv a byl držitelem 33. skotského ritu, tedy nejvyššího stupně zasvěcení, kterého mohou svobodní zednáři dosáhnout.

Mucha jako objevitel Bosny a Hercegoviny

K velké průmyslové výstavě v Paříži v roce 1900 měl Mucha připravit propagaci Bosny a Hercegoviny, nově získané rakouskouherské kolonie. Díky této – dnes bychom řekli – státní zakázce mohl procestovat celou provincii a prozkoumat místní dějiny a folklór. Z cesty vzniklo hned několik velkých pláten, například malba „Bosna nabízí své produkty světové výstavě“.

Mucha jako oběť gestapa

Pro Muchu měla mít okupace zbytku Československa hitlerovským Německem fatální následky. Gestapo se na nově získaném území rychle zabydlelo a vlivného Muchu předvedlo k výslechům. Po jednom z nich Mucha 14. července 1939 zemřel.

Prima ZOOM přináší unikátní výstavu iMUCHA

Prima ZOOM ve spolupráci se společností BigMedia přináší od 1. února dva exkluzivní snímky o díle Alfonse Muchy – Slovanskou epopej a Komentovanou prohlídku výstavy iMUCHA. Oba pořady můžete zhlédnout jedině ve Videopůjčovně na iPrima.cz za 59 Kč a 69 Kč. Poznat vrcholná díla předního českého malíře, grafika a designéra z období secese Alfonse Maria Muchy tak mají možnost nejen milovníci umění.