3 způsoby, jak technologie mění medicínu

Déle než století se medicína příliš nezměnila – jednotlivé formy léčby sice doznaly značného pilování, a zvyšovala se i efektivita lékařských struktur, podoba nemocnic a lékařského systému je dnes však rámcově podobná jako před desítkami let. Během příštích dvou dekád nás však zřejmě čeká zemětřesení – v odezvě na nastupující technologie se totiž změní nejen podoba terapií, ale i celá podoba medicíny jako takové. Vypíchli jsme tři důvody, proč se tak začíná dít.

03) Personalizovaná medicína

Drtivá většina léčiv je dnes navrhována dle univerzálního mustru, díky němuž je sice snesitelná pro většinu pacientů, ale nikoliv nutně pro všechny. Nic lepšího doposud nebylo zdravotnictví na průmyslové škále vymyslet - a tak mají prakticky všechny léky seznam vedlejších účinků a protézy se dělají v několika unifikovaných velikostech.

Pokrok na poli personalizované medicíny to ale začíná měnit. Masivní výpočetní kapacita deep learning software je s to sekvenovat DNA pacientů či pro ně navrhnout personalizovanou formu léčby tak, aby byla terapie co nejvhodnější pro danou konstituci a kontext. Harvard Wyss Instite například skrze vývoj orgánů-na-čipu (malých destiček a 3D potisknutými živými buňkami v obchodech sloužících jako analogy funkcí skutečných orgánů) například dovede provádět výzkum a návrh léčiv pro baterie různých nemocí. Totéž bylo doposud možné i při testování léčiv na zvířatech, orgány-na-čipu ale dovolují celý proces mnohonásobně zvětšit a automatizovat, díky čemuž pak snáze vznikají variace různých léků. Podobné projekty rozvíjí v soukromém sektoru i společnosti jako Emulate. Sekvenování DNA je dnes rovněž možné realizovat nesrovnatelně rychleji, a 3D tisk protéz navržených pro specifické pacienty je již dnes realitou.

V součtu lze říct, že upravitelnost léků a terapií pro jednotlivé pacienty může mít i formu genové imunoterapie, která posiluje imunitní systém pacienta pro boj s rakovinou či jinou chorobou, stejně jako může modifikovat DNA či naopak utlumit gen odpovědný za dědičkou poruchu. I takové terapie dnes již existují - stojí sice prozatím značné sumy, jako vždy ve zdravotnictví, i v jeho budoucí podobě bude záležet, jaké finance do tohoto sektoru bude chtít společnost a politika investovat.

02) Delokalizovaná péče

Pojmy "zdravotnictví" a "nemocnice" se dnes natolik překrývají, že jde mnohdy o synonyma. Příchod inteligentních kapesních strojů to však již nyní začíná měnit - a medicína se díky tomu pomalu leč jistě přesouvá i mimo nemocnice, do našich domovů a kapes.

Zejména chytré telefony a zvyšující se rychlost internetu slibují velké věci pro možnost diagnostikovat chorobu (a navrhnout tak léčbu) v kterékoliv části světa. Existuje hned několik projektů, které se snaží telefony přeměnit v jakési "trikordéry" podobné těm ze Star Treku - kapesní udělátka schopná klidně uprostřed lesa sekvenovat DNA či provést (s příslušnými dodatečnými nástroji, jako je ultrazvuková periferie Clarius L7) pacientovi sonografické vyšetření. Podobné mobilní nástroje mají stále vyšší míru chybovosti než specializované větší mašiny - slibují však snáze odhalit potenciální problém a pacienta přesměrovat k dalším odborníkům, či jej naopak uklidnit absencí choroby. Tím však segment internetu jenom začíná - přibývá i projektů jako Woebot, které komunikují s pacienty a jsou schopné jim poradit i bez přítomnosti druhého člověka, potažmo jim mohou dodat psychoterapii. Oblast duševního zdraví bude zřejmě v dekokalizované medicíně růst nejvíce - i proto, že je dnes v běžném zdravotnictví relativně marginalizovaná. Leccos však slibují i možnosti VR a AR tréninku ošetřujícího personálu, díky nimž bude možné natrénovat si operaci s novou mírou autenticity, anebo ovládat na dálku chirurgického robota přítomného třeba na druhé straně světa.

Nakonec přibývá i implantátů, které by mohly usnadnit diagnostiku či léčbu mimo nemocnice. První "chytrá pilulka", čili biodegradovatelný čip, který spolknete a on vám bezdrátově zahlásí, kdy si musíte do těla dopravit účinnou látku, byla již letos schválena pro klinické použití Jmenuje Abilify MyCite a jde zřejmě pouze o první výstřelek tohoto druhu. Namísto toho, abychom si implantáty montovali jako v kyberpunku na kůži, polknutelné a rozložitelné čipy nejspíše čeká velká budoucnost - a spolu s tím i možnosti diagnostikovat zdravotní problém, ať jste kdekoliv.

01) Inteligentní prevence

Z globálního pohledu ani nedokonalé zdravotnictví dneška často nemá problém s vyléčením nemoci - pokud na ni narazí včas. Stačí se podívat na typický příklad v podobě nádorových onemocnění. Prakticky u všech z nich platí, že chemoterapie a ozařování mají až 95% šanci na likvidaci nádoru, je však třeba pacienta diagnostikovat na počátku choroby. A to často neděje jak kvůli liknavosti pacientů (včetně obav z toho, co by se stalo, kdyby jim byla choroba objevena...), tak i kvůli přetížení zdravotního systému či nedokonalosti lékařského personálu. I doktoři a doktorky jsou jenom lidé dělající chyby, zvláště jsou-li přepracovaní.

Leccos z disrupčních medicínských vynálezů má však jako společného jmenovatele právě šanci na dřívější odhalení choroby. Diagnostikování rakoviny s pomocí krevních testů (letos se v klinických testech objevily hned dva podobné projekty) by například nebylo možné bez výpočetních kapacit moderních počítačů a jejich strojového myšlení. Různé specificky navržené umělé inteligence prokázaly schopnost rozeznat z miniaturních, pro lidské smysly nepostřehnutelných změn v tlaku očních žilek riziko srdečních problémů i riziko sebevraždy. Ať už to bude díky umělé inteligenci anebo díky nástrojům, kterým pomohla vzniknout (genové testy), přesnější i levnější možnosti odhalení nemocí rapidně zvýší efektivitu již dnešních forem léčby. A to nemluvíme o léčbě zítřka, do níž patří nanotechnologie, genová terapie nebo dokonce i sny o omlazování lidského těla...

Nic z novinek nutně neznamená, že za generaci zavřeme všechny nemocnice, zrušíme lékárny a propustíme doktory - se skoro 8 miliardami lidí bude pro dosavadní nástroje lékařství stále dost práce a praktického užitku. Nové nástroje od umělé inteligence přes "trikordéry" až po 3D tisk léčiv však slibují podstatnou část břemene dnešního zdravotnictví přenést do zcela nového sektoru: mimo nemocnice, mimo nedokonalosti ošetřovatelů. Snad nikde neexistuje taková poptávka po pokroku jako v medicíně - a snad nikde jinde neexistuje taková snaha aplikovat technologické novinky co nejrychleji a co nejbezpečněji.

Jak se s nadsázkou říká, cokoliv vyjma nesmrtelnosti je ztrátou času. Tak daleko samozřejmě zdravotnictví ještě není. Po miléniích snů o dokonalé zdravotní péči je však dnes lidstvo tomuto ideálu blíže než kdykoliv dříve.

Text: Ladislav Loukota