Dvě stě tisíc sebevrahů! Kdo chce na Mars bez návratu?

K první výpravě lidí na Mars bez návratu na Zemi se přihlásilo přes 200 000 zájemců, z nichž by první pionýři mohli na rudé planetě přistát už v roce 2025.

Oznámili to představitelé nizozemské společnosti Mars One, která smělý projekt organizuje. Uskutečnění mise, jejíž přípravy se v zásadě už rozběhly, ovšem ještě není zcela jisté. Předpokládané náklady kolem šesti miliard dolarů (120 miliard Kč) totiž nejsou nijak malé.

Jeden z původců myšlenky a vedoucích pracovníků Mars One nizozemský podnikatel Bas Landrop ale věří, že se potřebné prostředky podaří získat od partnerských firem a od sponzorů včetně médií. Mimo jiné se plánuje nepřetržitý videopřenos ze života kolonistů na způsob televizní reality show.

Jednotlivé etapy realizace záměru jsou už rozvrženy. Především do konce tohoto roku mají být oznámeni adepti, kteří postoupí do druhého kola výběru. Nakonec zbude 40 "šťastlivců", kteří by pak měli od roku 2015 podstoupit osmiletý výcvik. Po startu zahajující skupiny, nejspíše čtyřčlenné, se pak počítá s dopravou dalších posádek ve dvouletých intervalech.

Čím to začne?

Prvním a nejdůležitějším krokem projektu ale bude nepilotovaná mise, která se plánuje na rok 2018. Bude spočívat ve vyslání komunikační družice a přistávacího modulu. Zatímco satelit má zajišťovat nepřetržité obrazové spojení se Zemí, modul přistane s řadou důležitých přístrojů, které je nutné otestovat. Půjde například o vyzkoušení výroby vody z marsovské půdy nebo využití solární energie, ale například také o prověření videopřenosu.

"Misí plánovanou na rok 2018 Mars One přiblíží osídlení Marsu o krok k realitě," uvedl další z vedoucích pracovníků společnosti Arno Wielders. "Ukázka výroby vody na Marsu má klíčový význam pro mise s lidskou posádkou. A přímý přenos z kamery umístěné na povrchu přiblíží Mars lidem na Zemi," dodal.

Podle předchozích informací Mars One počítá s osmi misemi, které by měly na Mars kromě dalších osadníků přepravit 22 tun zásob a nejrůznějšího materiálu, mezi nimiž budou třeba solární panely nebo jídlo. Přistávací moduly by měly posloužit k ubytování lidí.

Odborníci v možnost realizace projektu moc nevěří, zpochybňují ho po finanční i praktické stránce. Největší riziko pro dobrodruhy podle nich představuje vysoká úroveň radioaktivního záření, která by mohla prvním Marťanům zničit imunitní systém a vyvolat rakovinu.

ČTK