Chemtrails: ničí tady někdo záměrně lidstvo?

Za chemtrails (chemical trails – chemické stopy) jsou konspiračními teoretiky označovány bílé stopy, které za sebou na obloze nechávají velká dopravní letadla. Proponenti konspirační teorie ohledně chemtrails si stojí za tím, že tyto stopy obsahují nebezpečné chemikálie, jejichž cílem je ovlivnit počasí nebo zdraví populace.

O existenci stop na obloze se skutečně může přesvědčit každý z nás při pohledu nad sebe – obecný konsensus vědců si však sveřepě stojí za tím, že letadla za sebou stopy skutečně nechávají, jedná se však o stopy kondenzační, vzniklé následkem kolize teplého vzduchu z proudových motorů s chladnějším vlhkým vzduchem. Nebo že by vše bylo jinak a svět byl skutečně svírán nebezpečnou konspirací?

Argument 1: Čáry na obloze mizí i přetrvávají

Oblíbenou argumentací zastánců teorie chemtrails je pozorování letadel, za nimiž stopy náhle zmizí „jakoby stisknutím tlačítka“. Vzhledem k tomu, že atmosféra je promnělivé médium – někdy je studenější, jindy zase sušší, jindy zase větrnější – mohou kondenzační stopy "vypadnout" po přeletu letadla do teplejšího nebo suššího vzduchového proudu (popřípadě následkem klesání letadla), popřípadě mohou naopak na obloze setrávavat dlouhé minuty. Kondenzační stopy jsou de facto uměle vytvořené mraky a není jediný důvod, proč by se jako mraky nemohly chovat. I oblačnost totiž může vydržet na nebi relativně ve stejném uskupení delší dobu.

Argument o ovlivňování počasí má však přece jen malý díl pravdy. Ukázalo se to po útocích z 11. září 2001, kdy byli dočasně zrušeny veškeré civilní lety v prostoru nad Spojenými státy. Klimatologové promptně využili nečekané události a jali se zjistit, jestli došlo vlivem absence kondenzačních stop k nějaké změně. V průběhu měření odhalili, že během pouhých tří dnů bez leteckého provozu se teplota v USA zvýšila o dva stupně oproti běžnému stavu z předešlých let. Kondenzační stopy totiž fungují jako zrcadlo, odrážející sluneční záření mimo zemský povrch. Jedná se však o ojedinělý experiment, přičemž už dlouho není jasné, jestli běžná oblačnost (která rovněž odráží část světla) funguje na principu ochlazování povrchu, či naopak jeho oteplování (skleníkovým efektem). Chemtrails hypotéza má tedy svůj díl pravdy i bez rozprašování chemikálií, vliv přirozené i umělé oblačnosti na teplotní proměny však rozhodně nepatří mezi utajované skutečnosti.

Argument 2: Čáry na obloze jsou pravidelné

Kondenzační stopu po sobě můžete zanechat i vy, pokud v chladném podnebí vyrazíte do otevřených prostor a vydechujete vzduch – "pára od pusy" pracuje na stejném principu. Vizuálně lze chemtrails od známých případů leteckého šíření chemikálií (např. práškování) odlišit pouhým pohledem – kondenzační stopy se vytvářejí až několik metrů za motory, v kontrastu s vypouštěním chemických agentů, vody nebo třebas i nouzovým vypouštěním paliva.

Chemtrail. Foto: Wikimedia Commons

Chemtrails hypotéza si však pomáhá dalšími tvrzeními. Především tím, že letouny se pohybují v pravidelných odstupech, jako kdyby se snažily pokrýt co největší plochu. Ruku v ruce s tím jde tvrzení, že v dřívějších dobách bylo stop na obloze výrazně méně. Jak však připomíná i český spolek skeptiků Sysifos, vyšší míra stop má jednoduchou odpověď ve vyšším počtu civilních letů. Stejně tak existují stovky fotografií z druhé světové války, na nichž jsou jasně vidět kondenzační stopy po vrtulových stíhačkách i bombardérech, které zvládají nad povrchem lavírovat dlouhé minuty.

Podívejte se, jak moc letadla dnes létají:

Stejně tak mají prozaickou odpověď i „pravidelně působící“ letové vzorce. Čím více se ve vzduchu pohybuje letounů, tím důležitější je dbát na bezpečnost letového provozu. Udržovat náležitý odstup, aby bylo možné zabránit kolizi a vyhnout se proudu z jiných letounů, je ten nejzákladnější úkol každého letového dispečera. Z pohledu ze země se dokonce může zdát, že letouny letí relativně blízko vedle sebe, mohou však být v jiných letových hladiných.

Argument 4: Mám důkaz/Politik XY se doznal

Doznání vysoce postaveného důstojníka podložené tajnými dokumenty by jistě mohlo být vnímáno jako silný argument – Edwarda Snowdena ostatně za jeho odhalení internetového špehování nikdo za lháře nepovažuje. Dokud se však za „důkazy“ bude považovat jedna věta ve veřejném spisu bezvýznamného politika, oborníci konspiracím hned tak neuvěří. Jak vyplývá i z pohledu na naši politickou situaci, i politici jsou "jen lidé" – mohou mít pravdu, či se mýlit, věřit v existenci létajících talířů i Špagetového monstra.

V diskuzních fórech rovněž občas padne tvrzení, že studie nějaké prestižní instituce existenci nebezpečných chemikálií v kondenzační stopě skutečně potvrdila, názor však není podložen odkazem na onu studii a snaha ji dohledat se ukazuje jako neúspěšná. Jak pravil už Abraham Lincoln: pouhým nepodloženým citacím je prostě problém uvěřit. Tradiční vědecké analýzy chemického složení kondenzačních stop stojí proti chemtrails. Někteří z řad proponentů konspirace zase uvádějí jako šokující zjištění, že například v zemině či v atmosféře byly odhaleny částečky hliníku, nejběžnějšího kovu na Zemi. Ten se tam však může dostat i běžnými atmosférickými jevy podobně, jako Českou republiku čas od času zavalí saharský písek unášený větrnými proudy.

Tím největším problémem chemtrails hypotézy ovšem není ani tak nechuť připustit, že mnohé vládnoucí složky jsou schopny na majoritní populaci používat ne zcela příjemné praktiky (tak naivní snad nikdo není), ale v první řadě absence skutečně nevyvratitelného důkazu. Konspirační teoretici si nemohou pomoct tvrzením, že seriózní věda se "bojí skutečnosti" – za posledních sto let byla věda schopná uznat existenci nekonečně bizarních kvantových jevů i existenci tisíců planet mimo sluneční soustavu, mnohokrát svá tvrzení překopala a upravila dle nových důkazů. Neobstojí ani argument, že tajné spolky důkazy zatajují – analyzovat chemikálie přímo v atmosféře je otázkou několika základních aparátů a jednoho balónu.

Možná je ale všechno jinak a světu skutečně hrozí riziko chemtrails, o němž se tisíce soukromých pilotů a dalšího personálu bojí mluvit, ačkoliv by útoku byli vystaveni oni i jejich rodiny. Pokud však proponenti chemtrails doopravdy usilují o to přesvědčit společnost svou tezí (nebo jednoduše odhalit pravdu), musejí opustit kolbiště internetových diskuzí a získat o tom skutečně hodnověrné důkazní materiály, které lze nezávisle ověřit i opakovat postup jejich sběru. Na stejném principu funguje věda již staletí, a právě tímto postupem i vyhrála boj proti mnohem silnějšímu dobovému tmářství církve.

Do té doby budou pouhá „očitá svědectví“ chemtrails stejně validní jako pozorování duchů, lesních víl či jednorožců. A do té doby také udělá každý, kdo o chemtrails uslyší, dobře, pokud se postaví na stranu zdravé skepse.

Ladislav Loukota