Před 42 lety zabil výbuch bomby na Oktoberfestu 13 lidí. Kdo stál za hrůzným činem?

Před 42 lety se odehrál jeden z nejhorších teroristických činů v západním Německu, atentát, při kterém zemřelo 13 lidí.

Vyšinutý extremista, nebo organizovaná skupina?

Vzpomínka na bombový útok, k němuž došlo 26. září 1980, je stále živá. Zemřelo tehdy 13 lidí a dalších 211 bylo zraněno. Podle vyšetřovatelů umístil trubkovou bombu do odpadkového koše u hlavního vchodu vyšinutý pravicový extremista a student geologie Gundolf Köhler. Během výbuchu však zemřel, a tak se nejspíš nikdy nedozvíme, zda náhodou neměl komplice, nebo zda se dokonce nejednalo o útok organizované skupiny. Už během vyšetřování se totiž objevila celá řada výpovědí, které oficiální závěry vyšetřovatelů zpochybňovaly.

Většinu pozůstalých po obětech a zraněné zastupoval mnichovský právník Werner Dietrich, který se snažil o znovuotevření celého případu. Stín pochybností se objevil hned po atentátu. Frank Lauterjung, jenž, ač stál velmi blízko výbuchu, jako zázrakem přežil a během pěti výslechů uvedl, že viděl Köhlera, jak těsně před umístěním bomby do odpadkového koše diskutuje v autě se dvěma muži. Další fakta a světlo do případu již Lauterjung bohužel nepřinesl. Po dvou letech totiž v pouhých 38 letech zemřel na infarkt.

Vyšetřovací spis byl oficiálně uzavřen s tím, že se jednalo o čin osamělé osoby. Zajímavé však je, že vyšetřovatelé vůbec nespojovali Gundolfa Köhlera s neonacistickou skupinou Wehrsportgruppe Hoffmann vedenou Karl-Heinzem Hoffmanem, byť se jejích akcí několikrát aktivně účastnil. Poté, co se v Hoffmanově bytě nalezly zbraně, výbušniny a důkazy o propojení s podobnými organizacemi v Rakousku, Itálii, Belgii nebo Libanonu, byla tato organizace úřady zakázána a musela ukončit svou činnost. V době spáchání atentátu už sice oficiálně neexistovala, přesto se nabízí spekulace, zda Köhler nejednal na pokyn někoho jiného a zda případně neměl být tento jeho šílený čin jakousi vstupenkou do elitních kruhů německých neonacistů. Pravdu se již asi nikdy nedozvíme.

Pohled do historie největšího pivního festivalu světa

Korunní princ Ludvík Bavorský a jeho žena Tereza Sasko-Hildeburská by se asi hodně divili, co se stalo z jejich svatební oslavy konané v roce 1810. Ludvík se totiž tenkrát rozhodl, že k příležitosti oslav své svatby pozve celé město na velkolepou slavnost, která se tehdy konala od 12. do 17. října, a jak už bylo u dvora zvykem, byla zakončena dostihy.

Postupně se z oslavy stala tradice. Došlo k jejímu prodloužení a (hlavně kvůli lepšímu a stabilnějšímu počasí) přesunutí na září. Ke změně termínu došlo již v roce 1872. A tak to zůstalo zachováno až do roku 2020, kdy byl Oktoberfest kvůli situaci s koronavirem výjimečně zrušen.

Megalomanská akce světového formátu

Největší pivní festival světa každoročně navštíví kolem šesti milionů lidí. Udává se, že asi 70 % návštěvníků pochází z Bavorska a zbytek je nejen z okolních evropských států, ale stále častěji jej navštěvují i mimoevropští turisté.

Během dvou festivalových týdnů se vypije přes 30 % produkce bavorských pivovarů. Organizace a zajištění festivalového dění zaměstná více než 12 000 lidí. Na Tereziánské louce bývá ve stanech k dispozici kolem 100 000 míst k sezení.