Zapomeňte na Mars, budoucnost je v asteroidech!

Vesmír v brzké době čekají velké věci. Již 8. srpna odstartuje z Cape Canaveral sonda OSIRIS-REx, která má vrátit zpátky na Zemi vzorky asteroidu v blízkosti Země. Jde jen o jeden projekt zaměřený na bludná tělesa, který NASA v souladu se soukromníky plánuje. Ačkoliv jsou oči veřejnosti blíže upnuté na plánování mise k Marsu, možná to budou spíše asteroidy, čím bude v příštích dekádách žít kosmický program.

Bludná tělesa nadosah

Spolu s lety k Měsíci z konce 60. a 70. let a návratem vzorků kometárního prachu sondou Stardust z roku 2006, bude mise OSIRIS-REx jednou z mála výprav, která se nejen vydá do vesmíru, ale se vzorky kosmické půdy se zároveň i vrátí na Zemi. Sonda pojmenovaná celým jménem Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer (Průzkumník původu, spektrální interpretace, identifikace zdrojů...) se vydá k asteroidu 101955 Bennu.

Toto těleso o průměru 500 metrů bylo objeveno teprve v roce 1999, patří přitom mezi objekty blízké Zemi, které byly označené za potenciálně rizikové. V budoucnu by 101955 Bennu za jisté konstelace podmínek měl šanci tří setin procenta na náraz do Zemi v letech 2175 až 2196. I proto byl asteroid vybrán jako cíl mise OSIRIR-REx. Ta sice nebude úplně první sondou, která se vrátí se vzorky povrchu asteroidu - toto prvenství patří japonské sondě Hayabusa, která se neporušeným kosmickým prachem vrátila v roce 2010 - její přínos však bude mnohem vyšší.

Setkání s asteroidem je plánované už na rok 2018, následně proběhne krom odběru hornin i zevrubný rok a půl trvající proces mapování tělesa. Se vzorky z 101955 Bennu by se OSIRIS-REx měl vrátit v roce 2023. Vědce bude přitom zajímat jak možnost, zdali asteroid disponuje organickými sloučeninami, tak i složení napovídající víc o rané evoluci sluneční soustavy. Ironií osudu však tou dobou možná budou mít k dispozici mnohem bližší a mnohem bohatší zdroj materiálů - asteroid obíhající kolem našeho Měsíce.

Strasti vesmírného plánování

Tak zní alespoň plán jiné, tentokrát však stále ještě hypotetické mise NASA jménem Asteroid Redirect Mission (ARM). Ta plánuje vyslat k jinému asteroidu podobnou misi jako je OSIRIS-REx - avšak namísto sebrání vzorku materiálu by tentokrát sonda měly pomocí svých motorů asteroid přitáhnout k Zemi, konkrétně na oběžnou dráhu Měsíce. Výhledově by automatická fáze mise mohla odstartovat v roce 2021, asteroid u Měsíce by pak mohly navštívit pilotované mise Orion EM-5 nebo EM-6 v roce 2026.

Jak už to chodí, ARM samozřejmě závisí na dostatku financí - start již za pět let působí momentálně poněkud nadsazeně, zvláště pro nezbytnost vývoje prozatím neexistujících technologií. Odhaduje se, že mise využije například iontových motorů, v potřebné velikosti a síle je však nikdo doposud nepostavil. NASA však v srpnu oznámila partnerský program ARM-UP, který lze jednoduše popsat jako nabídku soukromému sektoru, aby za peníze agentury vyvinul nezbytné technologie.

ARM-UP bude nejspíše zajímat především již existující společnosti plánující těžit ve vesmíru. Firmy jako Planetary Resources nebo Deep Space Industries již existují a mnohdy disponují i vlastním satelitem pro hledání vhodných kandidátů k těžbě - doposud jim však scházela finanční injekce k dokončení vývoje svých technologií. ARM-UP se právě o to může postarat. Původně vědecká mise NASA se tak může stát nezbytným startérem i pro soukromé odvětví.

Pokud se vize kosmických těžařů splní, jejich byznys by mohl ročně generovat desítky miliard dolarů. V takovém případě lze očekávat, že vědecký výzkum a kolonizace Marsu v příštích dekádách ustoupí spíše do pozadí před racionální poptávkou po kosmických zdrojích. Nebylo by to poprvé - po program Apollo si rovněž mnozí mysleli, že cesta k Marsu je za rohem, namísto toho se však agentury zaměřily na budování satelitů a stanic kolem Země. Ačkoliv bylo posledních 40 let vesmírného programu podstatně nudnější než vzdálené kolumbiády, planetě zajistilo vše od satelitní televize po přesnější předpověď počasí. A za to si, na rozdíl od letů k Měsíci či k Marsu, lidé byli ochotni zaplatit.

Text: Ladislav Loukota

Vesmír v brzké době čekají velké věci. Již 8. srpna odstartuje z Cape Canaveral sonda OSIRIS-REx, která má vrátit zpátky na Zemi vzorky asteroidu v blízkosti Země. Jde jen o jeden projekt zaměřený na bludná tělesa, který NASA v souladu se soukromníky plánuje. Ačkoliv jsou oči veřejnosti blíže upnuté na plánování mise k Marsu, možná to budou spíše asteroidy, čím bude v příštích dekádách žít kosmický program.

Bludná tělesa nadosah

Spolu s lety k Měsíci z konce 60. a 70. let a návratem vzorků kometárního prachu sondou Stardust z roku 2006, bude mise OSIRIS-REx jednou z mála výprav, která se nejen vydá do vesmíru, ale se vzorky kosmické půdy se zároveň i vrátí na Zemi. Sonda pojmenovaná celým jménem Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer (Průzkumník původu, spektrální interpretace, identifikace zdrojů...) se vydá k asteroidu 101955 Bennu.

Toto těleso o průměru 500 metrů bylo objeveno teprve v roce 1999, patří přitom mezi objekty blízké Zemi, které byly označené za potenciálně rizikové. V budoucnu by 101955 Bennu za jisté konstelace podmínek měl šanci tří setin procenta na náraz do Zemi v letech 2175 až 2196. I proto byl asteroid vybrán jako cíl mise OSIRIR-REx. Ta sice nebude úplně první sondou, která se vrátí se vzorky povrchu asteroidu - toto prvenství patří japonské sondě Hayabusa, která se neporušeným kosmickým prachem vrátila v roce 2010 - její přínos však bude mnohem vyšší.

Setkání s asteroidem je plánované už na rok 2018, následně proběhne krom odběru hornin i zevrubný rok a půl trvající proces mapování tělesa. Se vzorky z 101955 Bennu by se OSIRIS-REx měl vrátit v roce 2023. Vědce bude přitom zajímat jak možnost, zdali asteroid disponuje organickými sloučeninami, tak i složení napovídající víc o rané evoluci sluneční soustavy. Ironií osudu však tou dobou možná budou mít k dispozici mnohem bližší a mnohem bohatší zdroj materiálů - asteroid obíhající kolem našeho Měsíce.

Strasti vesmírného plánování

Tak zní alespoň plán jiné, tentokrát však stále ještě hypotetické mise NASA jménem Asteroid Redirect Mission (ARM). Ta plánuje vyslat k jinému asteroidu podobnou misi jako je OSIRIS-REx - avšak namísto sebrání vzorku materiálu by tentokrát sonda měly pomocí svých motorů asteroid přitáhnout k Zemi, konkrétně na oběžnou dráhu Měsíce. Výhledově by automatická fáze mise mohla odstartovat v roce 2021, asteroid u Měsíce by pak mohly navštívit pilotované mise Orion EM-5 nebo EM-6 v roce 2026.

Jak už to chodí, ARM samozřejmě závisí na dostatku financí - start již za pět let působí momentálně poněkud nadsazeně, zvláště pro nezbytnost vývoje prozatím neexistujících technologií. Odhaduje se, že mise využije například iontových motorů, v potřebné velikosti a síle je však nikdo doposud nepostavil. NASA však v srpnu oznámila partnerský program ARM-UP, který lze jednoduše popsat jako nabídku soukromému sektoru, aby za peníze agentury vyvinul nezbytné technologie.

ARM-UP bude nejspíše zajímat především již existující společnosti plánující těžit ve vesmíru. Firmy jako Planetary Resources nebo Deep Space Industries již existují a mnohdy disponují i vlastním satelitem pro hledání vhodných kandidátů k těžbě - doposud jim však scházela finanční injekce k dokončení vývoje svých technologií. ARM-UP se právě o to může postarat. Původně vědecká mise NASA se tak může stát nezbytným startérem i pro soukromé odvětví.

Pokud se vize kosmických těžařů splní, jejich byznys by mohl ročně generovat desítky miliard dolarů. V takovém případě lze očekávat, že vědecký výzkum a kolonizace Marsu v příštích dekádách ustoupí spíše do pozadí před racionální poptávkou po kosmických zdrojích. Nebylo by to poprvé - po program Apollo si rovněž mnozí mysleli, že cesta k Marsu je za rohem, namísto toho se však agentury zaměřily na budování satelitů a stanic kolem Země. Ačkoliv bylo posledních 40 let vesmírného programu podstatně nudnější než vzdálené kolumbiády, planetě zajistilo vše od satelitní televize po přesnější předpověď počasí. A za to si, na rozdíl od letů k Měsíci či k Marsu, lidé byli ochotni zaplatit.