Vrcholná kosmonautická nedůvěra. Po posledním incidentu budou na mezinárodní vesmírné stanici nainstalovány kamery

Co je mezinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), respektive její první díl, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu 1998. Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena. Posádku, která se každých 6 měsíců obměňuje, tvoří aktuálně 6 členů (od dubna do července 2017 byla pětičlenná). Stanice, jež při rychlosti průměrné rychlosti okolo 7700 m/s (27 720 km/h) obíhá na nízké oběžné dráze Země ve výšce kolem 400 km slouží k celé řadě vědeckých pokusů. Hlavní část výzkumu se provádí a je soustředěna do tří laboratorních modulů na stanici ISS. Zatímco americký modul Destiny slouží jako hlavní všeobecná laboratoř, evropský Columbus je zaměřen na biologické a biomedicínské experimenty a výzkum a japonský Kibó se soustředí na pokusy týkající se materiálů a astronomii. Samozřejmě astronauté – vědci musí někde spát, provádět hygienu, cvičit (aby se zabránilo atrofii svalů). Právě to se odehrává v nejstarší části ISS, výše zmíněné Zarje, jejíž některé části už přesluhují. Značná část elektronického zařízení je totiž daleko za původní záruční lhůtou.

Sabotáž na ISS – bizarní úvaha

Když před časem došlo k úniku vzduchu z mezinárodní vesmírné stanice, ruská média psala o sabotáži z americké strany. Jen abychom si představili reálnou situace. Všichni astronauti, bez výjimky, dýchají stejný vzduch a jakékoli poškození, které by vedlo k nedostatku životodárného kyslíku, by vlastně bylo jen velmi sofistikovaným způsobem sebevraždy. Okamžitě se vyrojily spekulace vysvětlující vznik trhliny. Od mikrometeoritu, tedy zásahu zvenčí, až po sabotáž, tedy vyvrtání dírky zevnitř. Představa, že některý z astronautů vezme vrtačku a začne do zdi vlastního obydlí obklopené smrtelně nebezpečným vesmírem vrtat dírku, je poměrně bizarní. Spekulaci do světa vypustila ruská agentura Roskosmos, odkud informaci převzaly další média, jako například ruský deník Kommersant.

Zabrání kamery spekulacím?

Následná mediální přestřelka měla dokonce mezinárodní dohru, přičemž ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin prohlásil, že ruští vyšetřovatelé "věnují pozornost i verzi o záměrném poškození lodi ve vesmíru". Následně ale uznal, že "šíření fám a obvinění (vyšetřujícím) expertům nepomáhá a škodí přátelským vztahům na palubě ISS". Výsledkem celé nešťastné události má být nainstalování sledovacích kamer do ruské části ISS. Příslušné nařízení o sledování už Rogozin podepsal, otázkou je, zdali to přispěje k přátelské atmosféře na mezinárodním vesmírném plavidle. Rozhodně to ale vypadá na vyjádření nedůvěry z ruské strany a kamery jen dál podpoří možné spekulace. Text: Topi Pigula