4 planety a měsíce, které bychom měli osídlit dřív než Mars

Elon Musk si brousí zuby na Mars. Opravdu se nám však vyplatí zabydlovat zrovna rudou planetu? Možná, že by to snáze šlo u čtyř dalších těles sluneční soustavy. Oproti Marsu mají totiž mnohá výhodu v jasném druhu zboží, které by pomohlo kolonii prosperovat. A některá z těchto míst máme doslova na dosah.

Měsíc

Místní komodita: kosmické lodě

První výběr je tím nejlogičtějším – nač chodit příliš daleko, když odpověď je nám doslova na očích! Kolonie na Měsíci by měla celou řadu logických výhod. V první řadě by byla bezpečnější, protože záchrana by trvala dny, nikoliv měsíce. V řadě druhé by mohla díky blízkosti udržovat čilý obchod se Zemí a zůstat s námi propojena. Co by bylo místní komoditou? Oproti všeobecnému dojmu by se nejspíše nevyplatilo na Měsíci těžit Helium-3, zato bychom tu však mohli najít nedotčené vyvřeliny vzácných kovů. Něco podobného si slibujeme i od asteroidů, ale Měsíc by jim mohl solidně konkurovat.

Pokud by to rozjelo místní kolonizaci, Měsíc by se časem mohl stát jakousi ideální přestupní stanicí a loděnicí. Posádky létající ze Země by stále přišly o mnoho paliva při přestupu, ale slabší lunární gravitace a absence atmosféry by jim při stavbě meziplanetárních lodí z měsíčních materiálů učinily přesto výhodnější nabídku.

Titan

Místní komodita: palivo

Když už naopak budeme atmosféru hledat, proč se namísto Marsu s jeho tenkou slupkou nepodívat raději po něčem, co má skutečné mraky? Třeba právě po Titanu – tento měsíc Saturnu má díky husté atmosféře výhodu v minimální radiaci i podmínkách podobných těm na Zemi, jenom s mnohem nižší teplotou. Na povrchu najdeme metanové řeky a voda tu má jenom formu ledu, ale to první bychom snadno mohli překovat v palivo pro kolonii a to druhé by se i tak mohlo v uzavřených městech stát zdrojem vody a vzduchu.

Povaha Titanu jako světa doslova se koupajícího v palivech navíc nabízí možnost Titanu prosperovat jako benzínka pro další výpravy do sluneční soustavy. Oproti jiným kandidátům našeho výběru má navíc Titan unikátní postavení v centru saturnského systému – jeho kolonisté by mohli využívat hojnosti dalších blízkých Měsíců i prstenců a skokově šířit svůj vliv. Titan je sice relativně dále než Mars, faktem ale je, že pro výpravy za Měsíc není v rizicích pro kolonii vzdálenost 1,5 astronomických jednotek či 10 astronomických jednotek už takový rozdíl – život riskuje kolonie v obou případech prakticky stejně bez naděje na záchrannou misi.

Venuše

Místní komodita: energie

Teraformace Venuše by byla nejméně stejně náročným podnikem jako v případě Marsu – i u Venuše by bylo nutno vytvořit umělou magnetosféru chránící kolonisty před sluneční a kosmickou radiací, stejně jako by bylo třeba na planetu dopravit velké množství vody, nejspíše s pomocí komet. Venuše navíc disponuje velmi pomalou rotací, takže by něco (nejspíše opět série impaktů) muselo rotaci planety urychlit. Nejde jenom o to, že by pomalá rotace činila problémy lidem žijícím na povrchu, byla by i zkázonosná pro zemědělství a vedla by k ničivým projevům počasí.

Venuše je přesto v jistém ohledu výhodnější. Vtip je v tom, že na rozdíl od Marsu je většina procesů úpravy Venuše relativně ničivého charakteru, které by se daly provést z vesmíru pomocí dopadů komet na povrchu. Na Marsu je nutné atmosféru zesílit, ale na Venuši ji naopak musíme ztenčit – a proces ničení je vždy o něco méně náročnější než proces budování. Venuše je navíc skoro stejně velká jako Země a podmínky na povrchu by tak lidem a jejich stavbě nejspíše vyhovovaly více. Navíc, díky tomu, že je Venuše blíže Slunci, měla by podobnou výhodu v solární energetice jako Merkur, ale bez jeho gravitace.

Merkur

Místní komodita: více energie

Povrch první planety sluneční soustavy samozřejmě dost dobře teraformovat nikdy nepůjde. Problémem je navíc už let k Merkuru či od něj – v obou případech je kvůli Slunci potřeba více paliva než pro let třebas směrem k Marsu. Nicméně Merkur by se přesto mohl velmi dobře stát levnou továrnou kolonizování sluneční soustavy. Díky blízkosti Slunce je u něj zisk energie ze Slunce teoreticky dvaapůlkrát větší. Dnešní solární panely by tu měly problém se zahříváním, vyvíjené panely s chlazením však snad už nikoliv.

Jde o stejnou výhodu, jakou by měla Venuše, jenom ještě větší. Podstatné je, že na rozdíl od Marsu by kolonie na Merkuru mohla vyrábět produkt, a tak sama živit svou expanzi již od počátku. Dostat produkty pryč z Merkuru by byl oříšek – díky levnější energii by se o to však mohly snad postarat různé formy railgunů napájených primárně elektřinou. Kolonie by samozřejmě musela být dokonale uzavřená a pod povrchem – ale totéž bude platit prvních pár staletí i pro Mars.

Futurista George Dvorsky dokonce navrhuje, že by Merkur měl být postupně vytěžen a přeměněn na továrnu tzv. Dysonova roje, který by Slunce na úrovni Merkuru či blíže obklopil množinou solárních kolektorů a měst. Taková konstrukce by mohla jednou uzmout centrum moci soustavy i Zemi.

Jestli se tak však stane, je samozřejmě doslova ve hvězdách.