Nové fotky z Marsu: Sonda Perseverance úspěšně přistála a dala se do práce

Sonda Perseverance je na Marsu a už začala fotit Zdroj: NASA

NASA dostala na Mars dosud největší a nejlépe vybavené vozidlo ve své historii. Robotické vozítko Perseverance přistálo po sedmi minutách hrůzy a ihned začalo komunikovat se Zemí.

Přistání sondy za 3 miliardy dolarů bylo ostře sledovaným tématem. NASA potvrdila, že se sonda po poslední korekci dráhy letu v prosinci 2020 nachází přesně tam, kde má. To ale neznamenalo, že by přistání Perseverance na Marsu bylo úplně bez nervů.

Jdeme na přistání

Sonda zahájila přistávací manévr 18. února 2021 přibližně kolem půl desáté večer našeho času. Už minutu a čtvrt po vstupu sondy do marťanské atmosféry vzrostla teplota tepelného štítu na 1 300 stupňů Celsia. Použitá technologie spočívá v odhazování částí ochranného štítu, který je záměrně předimenzovaný. Atmosféra Marsu, byť mnohem řidší než ta na Zemi, zbrzdila sondu o 1 000 km/h každých 10 sekund.

Supersonický padák o průměru 21,5 metru se vystřelil při rychlosti 1 500 km/h a sondu výrazně zpomalil. V tu chvíli sonda odhodila tepelný štít a tím se aktivoval radar a kamery, které okamžitě začaly skenovat místo přistání. Během deseti sekund tak palubní systém nasnímkoval a zhodnotil terén pod sebou.

Snímky pak sonda bleskurychle porovnala s mapami ve své paměti, aby zjistila, kde je nejbezpečnější místo pro přistání. Ve hře byly stíny způsobené skalami, dunami nebo dalšími objekty. Podstatné je, že místo vybrané pro přistání bylo desetkrát menší, než když na Marsu v roce 2012 přistávalo vozítko Curiosity.

Po odhození horního překryvu sondy pak začalo motorické brzdění. Osm motorů zpomalilo sondu na rychlost zhruba 8 km/h a poté speciální jeřáb opatrně složil rover na povrch a odletěl pryč, aby vozítko nijak neohrozil.

Kde je sonda?

Přistání se potvrdilo se zpožděním zhruba 11 minut a první snímky v náhledové kvalitě dorazily už několik minut po dosednutí na povrch Marsu. „Ahoj světe, tohle je první pohled na můj doživotní domov,“ napsala sonda na „svůj“ Twitter ve 22:01.

And another look behind me. Welcome to Jezero Crater. #CountdownToMars pic.twitter.com/dbU3dhm6VZ
— ARCHIVED - NASA's Perseverance Mars Rover (@NASAPersevere) February 18, 2021

Ze Země je ale obtížné určit, kde sonda vlastně je. Perseverance totiž díky sofistikovanému systému, který jí umožňoval korigovat let podle terénu, mohla v rámci zvolené přistávací oblasti v kráteru Jezero přistát s tolerancí 600 metrů. Čeká se tedy, až se vykloní některá z kamer a zaměří Slunce. Teprve tehdy se dá poloha vozítka lépe určit.

Kamery vůbec tvoří jednu z hlavních vědeckých zbraní roveru. Jedna z kamer je například schopna vyfotit na vzdálenost fotbalového hřiště objekt velký jako moucha.

Where am I now? Check out this interactive map to zoom in and explore my landing site:https://t.co/uPsKFhW17J

And for the ground level view, my first images are here, with many more to come in the days ahead:https://t.co/Ex1QDo3eC2 pic.twitter.com/B6TJTikAyX
— ARCHIVED - NASA's Perseverance Mars Rover (@NASAPersevere) February 19, 2021

Pátrání po mimozemském životě začíná

Mise si stanovila několik hlavních cílů. Tím prvním je prozkoumat povrch Marsu, dalším pak pátrání po případných „biologických podpisech“, tedy důkazech toho, že se v minulosti na Marsu nacházel život. Třetím úkolem dosud největšího vozítka pro průzkum rudé planety je vyvrtávat a odebírat vzorky hornin a půdy. Ty se pak uloží do zapečetěných trubic, které budoucí mise přepraví zpět na Zemi.

Posledním vědeckým cílem projektu je příprava lidské posádky, která by na Mars mohla zamířit po ukončení mise. Testovat se proto budou některé technologie, které by mohly pomoci budoucím „marsonautům“.