Obří mozky vládnou vzduchoprázdnu. To není horor, ale fyzikální teorie

Nezbláznili jsme se – jde o sice kontroverzní, ale respektovanou teorii známého fyzika. Podle Ludwiga Boltzmanna, německého fyzika z 19. století, není vesmír tím v podstatě nehybným chladným místem, jak nám ho popisuje středoškolská fyzika.

Ve vesmíru se neustále srážejí částice plynu, z toho vznikají husté fluktuace tohoto plynu. A díky velikosti vesmíru a jeho sklonu vytvářet stále složitější struktury, je podle teorie pravděpodobnosti možné, že tak vznikají i oblasti inteligentního plynu. Podle Boltzmanna v podstatě nehmotné mozky, které plují vzduchoprázdnem, vznikají téměř neustále.

Podle některých modelů je vesmír Boltzmannových mozků plný. Mohly by vytvářet vesmírné mezihvězdné civilizace, které jsou rozšířenější než jakákoliv jiná forma života ve vesmíru. Zdají se vám tyto představy divoké? Stejně tak to připadalo i Boltzmannovi, ale stejně s touto hypotézou přišel – a v rámci svých teorií s „vesmírnými mozky“ pracoval.

Některé objekty ve vesmíru opravu mozek připomínají – například slavný Magellanův oblak. Foto: NASA

A proč je mozků ve vesmíru podle Boltzmannovy hypotézy tolik? Protože většina dnešních teorií počítá s neustálou expanzí vesmíru: a s přibývajícím časem by tedy mělo stále přibývat i mozků…

Slunce se zbláznilo: tři nejsilnější erupce roku přišly během jednoho dne

Šance, že takový mozek vznikne, je extrémně malá - ale ve vesmírném měřítku už i tak malé šance nabývají na důležitosti. Jde tedy o něco podobného, jako je hypotetická armáda šimpanzů, kteří neustále buší do psacích strojů, aby jim z toho jednou náhodou vyšlo Shakespearovo drama. Jen se to s mozky odehrává v kosmickém měřítku.

Ludwig Boltzmann (20. února 1844, Vídeň – 5. září 1906) byl rakouský fyzik, zakladatel statistické fyziky. Boltzmannovým životním dílem byla termodynamika, postavená na nových poznatcích. Společně s Jamesem Maxwellem založil statistickou mechaniku a popsal entropii jako mikroskopickou veličinu. Byl také zastáncem atomistické představy.

Boltzmannovy mozky se objevily i v jedné epizodě seriálu Futurama...

Moderní fyzika tuto hypotézu nedokázala déle než 100 let napadnout. Teprve letos přišli dva mladí vědci s vysvětlením, proč jsme zatím žádné vesmírné mozky nepozorovali. Raphael Bausso a Claire Zukowski v nové studii vysvětlili, že toto není možné, pokud budeme vesmír chápat podle studie strun.

Fyzici z Berkeley vytvořili teoretické modely několika vesmírů. Pokud v nich vystavěli vesmír podle pravidel, jaká mu přisuzují starší fyzici, jako je třeba legendární Stephen Hawking, pak by byl opravdu plný Boltzmannových mozků vzniklých z ničeho. Ale ve vesmíru, který vznikl podle zákonů strunové teorie, je prostor jen pro člověka – mozky v něm vznikají natolik zřídka, že se dá jejich existence prakticky vyloučit.

Seskok z vesmíru: jak se skáče rychlostí 1357 kilometrů za hodinu