Obrana lidstva proti asteroidům je nicotná, varuje expert. Konec může přijít nečekaně

FOTO: Thinkstock

NASA, ESA i další kosmické agentury sice dokáží před řadou vesmírných hrozeb varovat, ale celkově je varovný systém Země zcela nedostatečný. Značně velké asteroidy mohou naši planetu zasáhnout prakticky kdykoliv – a varování před tím může přijít buď pozdě, anebo dokonce vůbec.

Každý den dopadne na Zemi asi 44 tun meteoritů – naštěstí jen v menších kamenech. To tvrdí oficiální statistiky NASA. Pokud by tato hmota dopadla na Zemi jen o něco lépe koncentrovaná, znamenalo by to pro člověka značný problém. I tak ale kolem Země prolétá dostatečně velké množství vesmírných projektilů, aby to naší planetě způsobilo pořádné komplikace.

Ruská obdoba Elona Muska

Oznámili to astronomové, kteří se sešli na vědecké konferenci – a rovnou přišli s návrhem, jak se s podobným problémem vypořádat. Řešením by mělo být vybudování nové vesmírné stanice s názvem Asgard, která by v případě zničení lidstva mohla začít se znovuosídlováním Země a pomoci těm, kdo by katastrofu přežili. Celý plán zní sice značně utopicky a nepravděpodobně, ale jeho autor, ruský vědec a podnikatel Dr. Igor Ashubeyli je ve své zemi respektovaným mužem – někdy se dokonce označuje za ruskou obdobu Elona Muska.

Je nejen laureátem ruské státní technické ceny za inovace, ale také konzultantem OSN pro případ kontaktu Země s asteroidem. Jím oznámený projekt nzavný Asgardie měl již 30 hodin po zveřejnění přes 400 000 zájemců.

Multifunkční Asgardia

Asgardia má být rovnou několik konceptů v jednom modelu. Jednak by se mělo jednat o družicový štít chránící Zemi před riziky z vesmíru. A současně by se mohl stát prvním novým národem lidí, jejichž posláním by měla být především ochrana planety před kosmickými hrozbami.

Zní to sice značně přehnaně, ve skuečnosti je ale tent plán výrazně realističtější než touha Elona Muska dostat lidstvo na Mars – má praktický smysl a nevyužívá žádné dosud neexistující technologie. Jeho nevýhodou je naopak neexistence dostatečných finančních prostředků – ale to se dá v době Kickstarterů velmi rychle napravit...

Hrůza z Čeljabinsku

Ruský vědec vychází při hodnocená rizika ze známého případu tzv. Čeljabinského meteoritu. Exploze meteoritu, který 15. února 2013 dopadl v okolí ruského Čeljabinsku, uvolnila nejméně třicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Její síla dosáhla 500 kilotun trinitrotoluenu, v Hirošimě to bylo asi 15 kilotun TNT.

Čeljabinský meteorit, který vážil při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem na 12 000 tun a průměr měl 20 metrů, byl největším zaznamenaným objektem, který zasáhl Zemi od tunguzského meteoritu v červnu 1908 (ten měřil prý až 60 metrů). Síla jeho exploze byla ale asi padesátkrát slabší než v případě tunguzského meteoritu, která je odhadována na 15 až 20 megatun TNT.

Čeljabinský meteorit (podle některých názorů to ale byla kvůli velikosti planetka) padal rychlostí 19 km/s (asi 67 000 km/h), tedy zhruba šedesátkrát rychleji než zvuk. Při rozpadu ve výšce asi 30–40 kilometrů nad zemí zářil meteorit krátkou chvíli dokonce více než Slunce. Meteorit se podle následného měření věkem téměř shoduje se stářím sluneční soustavy – má 4,56 miliardy let.

Text: MK