Na ISS dorazil kit pro těžbu surovin. Začíná éra „vesmírné horečky“?

Vědci ze Spojeného království nedávno odstartovali mezinárodní projekt, který bude usilovat o vybudování prvních zařízení na těžbu hornin ve vesmíru. Pokud se první testy vydaří, vesmírná těžba by mohla otevřít nové možnosti při kolonizování mimozemského prostoru. Schopnost získávat strategické zdroje je velmi důležitá například pro dlouhodobý pobyt nejen na Měsíci a Marsu. První testování již probíhá na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam byly nové prototypy vyslány nákladní lodí.

Bakteriální lázeň

Hlavní roli sehrávají bakterie, které výzkumníci z Edinburské univerzity umístili do malých boxů, které jsou o něco málo větší než je krabička od zápalek. Celkem bylo na ISS vysláno 18 těchto těžařských bioreaktorů. Po příletu na vesmírnou stanici astronauti vloží malé kousky čedičové horniny do bakteriálního roztoku. Čedič nebyl vybrán náhodou: přítomnost tohoto materiálu byla prokázána na Měsíci, Marsu, Venuši a na některých asteroidech.

Prostřednictvím sestavených prototypů chtějí vědci otestovat hlavně to, jakým způsobem nízká gravitace ovlivňuje přirozenou schopnost bakterií extrahovat užitečné materiály z vesmírných hornin. Především je zajímá železo, vápník a hořčík. „Experiment nám poskytne fundamentální poznatky o chování mikrobů ve vesmíru, o jejich použití při průzkumu vesmíru a o tom, jak je lze na Zemi využívat,“ vysvětlit důležitost projektu profesor Charles Cockell z Edinburské univerzity.

Na vedení náročného experimentu se kromě univerzity podílí britská agentura UK Space Agency a Evropská kosmická agentura (ESA). Výzkumu se účastní vědci z celé Evropy včetně Belgie, Dánska, Německa, Nizozemska a Itálie. Stanovené cíle mimo bakteriálních testů zahrnují pozorování mikrobů a jejich chování. Konkrétně jak rostou a tvoří vrstvy (tzv. biofilmy) na površích různých materiálů. Taková poznání by mohla najít uplatnění nejen ve vesmíru, ale také na Zemi. Řeč je například o využití kovů z rud a aplikace biofilmů v průmyslu a medicíně. „Těžařský experiment“ potrvá po dobu tří týdnů. Poté budou kousky hornin poslány zpět na Zemi, kde budou vědci podrobně analyzovány.

„Vesmírná horečka“

Těžba surovin mimo naši planetu se začala rozvíjet na počátku 90. let. Potřebnou dynamiku pocítila v roce 2015, kdy tehdejší prezident USA Barack Obama podepsal zákon, který umožňuje komerčním společnostem těžbu ve vesmíru. Spojené státy si ovšem nemohou vyhradit svrchované právo na jakékoli nebeské těleso nebo území. Na vše dohlíží tzv. Kosmická smlouva, což je mezinárodní smlouva z roku 1967 přijatá Valným shromážděním OSN. Její znění takové jednání přímo zakazuje. Snahu o dobývání vesmíru postupně projevuje řada zvučných společností. Jmenovitě se jedná o Deep Space Industries, Orbital Sciences Corporation, Mars One, Bigelow Aerospace či Blue Origin, kterou vlastní zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Nikdo zkrátka nepochybuje o tom, že nám neprozkoumaný vesmír nabízí obrovské zásoby bohatství.

Nekonečné zásoby

Odhady hovoří o zásobách železa, niklu, kobaltu a jiných surovin v takovém množství, které by pokrylo lidské potřeby po dobu 3000 let. To samozřejmě mluvíme pouze o dosavadních průzkumech, které budou ve skutečnosti – s ohledem na gigantičnost vesmíru – až nekonečné… Kupříkladu investiční společnost Bernstein tvrdí, že velká planetka zvaná 16 Psyche by mohla obsahovat dostatek niklové rudy na pokrytí současné poptávky na miliony let. Ta se nachází v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem a její průměr činí kolem 200 kilometrů. Vesmír však obsahuje i spoustu jiných surovin, jako je zinek, cín, stříbrno, měď či olovo.

Životně důležité zdroje

Kromě těžby nerostů a drahých kovů se má také za to, že by úlomky hornin mohly dobře sloužit prvním mimozemských koloniím. Právě tito osadníci budou nepochybně potřebovat vodu, kyslík a další prvky, bez nichž nebudou schopni vyrobit palivo a jiné životně důležité systémy. Teoreticky by se taková cesta na Mars mohla stát mnohem levnější a efektivnější, pokud by bylo možné cestou doplnit palivo. Kromě méně známých planetek představuje velkou zásobárnu surovin také Měsíc. Mimo izotopu helia (helium-3) měsíční půda obsahuje titan, železo a hliník. Je zkrátka nezpochybnitelné, že nekonečný vesmírný prostor obsahuje obří zásoby potencionálně dostupných kovů, paliva a základních látek pro život. Jejich skutečný ekonomický přínos lidstvo snad odhalí během 21. století.

Text: Petr Smejkal