Modrý superúplněk na fotkách a ve videích: Celý svět zírá na vzácný měsíční jev

Srpnový modrý superúplněk, jak se označuje úplněk, který nastal podruhé v jednom kalendářním měsíci, nenechává nikoho spát. Měsíc se přiblížil k Zemi na vůbec nejkratší vzdálenost a jeví se zdánlivě o 8 procent větší a asi o 15 procent jasnější než obvykle. Podívejte se, jak vzácný jev zachytil pozorovatel v Las Vegas:

Super Blue Moon over Las Vegas. pic.twitter.com/fSQhiFx555

— Mr Wicho (@mr__Wicho) August 31, 2023

A takhle vypadal modrý superúplněk nad řekou Hudson na východním pobřeží Spojených států:

Mohlo by vás zajímat: Vzácný modrý superúplněk je tady. Na oblohu vystoupá největší Měsíc celého roku

Pozorování superúplňku ještě nekončí

Měsíc se ve fázi úplňku octnul přesně ve čtvrtek 31. srpna ve 3:35 SELČ, k jeho maximálnímu přiblížení k Zemi na vzdálenost 357 181 km došlo už ve středu 30. srpna v 17:52 SELČ. Bylo to o přibližně 25 000 km blíž, než je průměrná vzdálenost obou těles, která činí 382 900 km.

Přestože se nám už zase Měsíc vzdaluje, pozorovat superúplněk se vyplatí i na přelomu srpna a září. Vše ale závisí na počasí. Většinu Česka ještě ve středu večer pokrývala oblačnost, která se ale na mnoha místech postupně rozptýlila a umožnila modrému superúplňku naplno vyniknout. V noci ze 31. srpna na 1. září slibují meteorologové polojasno až oblačno, od jihozápadu může být postupně až zataženo a na některých místech může i pršet.

Určitě víte, že nám náš souputník trvale ukazuje stále stejnou tvář. Celý měsíční globus si pro zajímavost můžete prohlédnout tady:

Proč není modrý superúplněk ani trochu modrý?

Označení „modrý superúplněk“ nesouvisí s barvou Měsíce, ale s jeho označením v angličtině (blue supermoon), což vychází z anglického rčení „once in a blue moon“, které znamená v podstatě totéž, co naše „jednou za uherský rok“.

Přečtěte si také: Indie se prošla po Měsíci: Na lunární povrch vyjelo z přistávacího modulu vozítko Pragján

Přesto podle NASA už lidé modrý Měsíc mnohokrát zažili, a to nejen jako úplněk, ale v každé z jeho fází. V roce 1883 se po výbuchu indonéské sopky Krakatoa dostalo do atmosféry ohromné množství jemného prachu, díky němuž se Měsíc zbarvil na několik následujících let do modra. Částice o velikosti jednoho mikronu (milióntina metru) rozptýlené vysoko v atmosféře zabránily průchodu červeného světla, zatímco další světlo o jiných vlnových délkách sopečným prachem normálně procházelo. Měsíc se tak jevil jako modrý, případně dokonce zelený.

Zdroj: BBC, NASA