Nejdelší den roku je tady. Unikátní mapa ukazuje, jak dlouhý bude u vás, v Česku jsou rozdíly

Slunce vstupující do znamení Raka dosáhne na obloze nejvyššího bodu své dráhy. V důsledku toho noc trvá jen něco málo přes sedm hodin a 20. červen je tak nejdelším dnem roku 2024. Od tohoto dne se bude den až do zimního slunovratu už jen zkracovat.

Mohlo by vás zajímat: Mayský kalendář byl konečně rozluštěn, 819denní cyklus již není záhadou

Přesná délka nejdelšího dne se ale i v rámci Česka liší, závisí to na zeměpisné šířce. Zjednodušeně řečeno, čím severněji se nacházíte, tím je den v létě delší. „Rozdíl mezi Šluknovem v severním cípu ČR a Vyšším Brodem v jižním cípu ČR činí přes 24 minut,“ uvádějí meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Jak dlouhý den připadne na vás, se můžete podívat tady:

Za astronomické léto se označuje období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti, zatímco meteorologické léto začíná 1. června a končí posledním srpnovým dnem. Ještě jinak je definované vegetační léto, což je období s průměrnými denními teplotami vyššími než 15 stupňů Celsia.

Přečtěte si také: Čtyři druhy jara a tři různá data. Jak se v ročním období vyznat a jaké svátky k němu patří?

Pohyblivý slunovrat

V přesném začátku astronomického léta jsou mezi jednotlivými roky několikahodinové rozdíly. Většinou nastává letní slunovrat 21. června, výjimečně o den dříve, což je i případ letošního roku. Velmi vzácně může slunovrat nastat také 19. nebo 22. června. Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země ale ve skutečnosti oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Aby odchylka oproti kalendáři stále nenarůstala, museli jeho tvůrci zavést přestupné roky, které slouží k vyrovnání rozdílu.

Letní slunovrat v dalších letech:

Období rituálů

Od začátku lidské civilizace byl letní slunovrat významným okamžikem, který je spojený s magickou sílou přírody a spjatý s řadou rituálů. Podle okamžiku východu či západu slunce v období slunovratu jsou orientovány některé starobylé chrámy, některé prvky orientované na slunovrat lze nalézt u megalitických staveb, například ve Stonehenge v jižní Anglii, jejichž stáří dosahuje až 5000 let.

Důležitá je i takzvaná svatojánská noc z 23. na 24. června, kdy lidé zapalovali hranice, tančili nebo uctívali vodní prameny. Důležitý byl i sběr bylin, o nichž se věřilo, že v této době mají největší účinek. V lidových představách měla také svatojánská noc sílu otevírat zem a vydávat drahé kameny a kovy, a proto se mnozí vydávali hledat ukryté poklady.

Zdroj: ČTK, ČHMÚ, Prima LIVING

Video, které jste mohli minout: Úplné zatmění Slunce 2024