Je libo další laboratoř na Marsu? Míří tam Šťoural!

Zatímco Měsíc byl v hledáčku výzkumných agentur po větší část druhé poloviny minulého století, 21. století přeje výzkumu Marsu. Pokud jste měli pocit, že stačí jedno vozítko, tak jste se mýlili. Laboratoří na Marsu nikdy není dost a ne všechny se musí pohybovat.

Vědu žene dopředu zvědavost a nové otázky. Zatímco s vozítkem Curiosity jsme schopní zkoumat marsovský povrch, nejnovější mise, nazvaná InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport – Výzkum nitra za použití seismického výzkumu, geodésie a přenosu tepla) bude pořádný šťoural a bude se zabývat tím, co se nachází pod povrchem Marsu. Mise adresuje hlavně otázku formace terestických kamenných planet ve Sluneční soustavě. Jinak řečeno, pokouší se odpovědět na otázku, jak se zformovaly kamenné planety, včetně naší Země.

Jak se vrtá Mars?

Proč něco takového studovat na Marsu a ne na Zemi? Navrtat povrch Země je sice mnohonásobně levnější, ale má to jeden háček. Země je až do dnešní doby geologicky aktivní a prochází neustálými změnami. Naproti tomu Mars je v podstatě geologicky mrtvá planeta, na které nedochází k žádným sopečným výbuchům nebo posunům litografických desek. Neznamená to, že k ničemu podobnému na Marsu nikdy nedošlo. Jen to nemělo dlouhého trvaní. A to je právě ona odpověď na to, proč Mars. Mars je jednoduše blíže původnímu vzhledu kamenných planet.

InSight bude statickou observatoří, která navazuje na odkaz mise Phoenix z roku 2007, která zkoumala marsovské polární čepičky. Aby se rozpočet mise InSight udržel na uzdě, nebude pro ni proto vyvinuta žádná nová přistávací technologie, bude naopak použita stejná technologie, jaká se osvědčila už v misi Phoenix. To znamená vynesení laboratoře raketou Delta a přistání na marsovském povrchu za pomocí padáku (tentokrát se kaskadérské kousky se vzdušným jeřábem konat nebudou).

Insight: Umělcova představa laboratoře InSight na povrchu Marsu. Zdroj NASA/JPL-Caltech.

Laboratoř se bude sestávat ze tří přístrojů. Prvním z nich je SEIS (Seismic Experiment for internal Structure – seismický experiment pro vnitřní stavbu), za kterým stojí švýcarsko-francouzsko-německo-britsko-americká spolupráce. Jedná se o seismometr, který bude s vysokou přesností měřit otřesy půdy a další projevy vnitřní aktivity. Druhým přístrojem je HP3 (Heat flow and Physical Properties Package – balíček pro tepelný tok a fyzikální vlastnosti), za nějž zodpovídá německá vesmírná agentura DLR. HP3 navrtá do povrchu Marsu pětimetrovou díru, do níž bude spuštěna sonda, která bude zkoumat, kolik tepla vychází z marsovského jádra a jaká je tepelná historie planety. Jako bonus poskytne Jet Propulsion Laboratory (JPL) přístroj RISE (Rotation and Internal Structure Experiment – experiment pro rotaci a vnitřní stavbu), který využívá komunikační přístroje pro přesné určení rotace Marsu a gravitačního vlivu ostatních těles Sluneční soustavy na ni.

V současné chvíli se hlavní vědecký tým rozhoduje, kde by sonda měla přistát, aby se dostala na potenciálně nejzajímavější místo. Zatím jsou ve hře čtyři místa, všechna poměrně blízko sebe, v rovníkové oblasti nazvané Elysium Platinia. Ta poskytuje hladký povrch bez velkých svahů a kamenů. Rovníkové oblasti jsou vhodné zejména díky celoročnímu slunečnímu záření, které pohání laboratoř a v neposlední řadě i kvůli nejtlustší vrstvě atmosféry, která zbrzdí sondu při přistávacím manévru.

: Takto vypadá mapa oblasti, kam by InSight měla přistát. Zdroj NASA/JPL-Caltech.

No a nakonec – kdy se můžeme těšit na první výsledky? Mise by měla být vypuštěna v první třetině roku 2016 a dosáhnout povrchu Marsu by měla v září téhož roku. Délka mise je naplánována na 700 dní, tedy zhruba na dva roky. První vědecké výsledky se mají dostavit v roce 2016.

Jana Poledniková