Česko se stává trpaslíkem vesmírného výzkumu. Proč?

Až o 50 procent klesl za poslední dva roky příspěvek Česka na členství v programech Evropské kosmické agentury (ESA). V roce 2012 se ČR zavázala poskytnout 20 milionů euro (dnes 552 milionů Kč), nyní ale dává jen polovinou.

Vzhledem k tomu, že je česká kosmonautika financována především z programů ESA, bude to mít zásadní vliv na budoucí vývoj oboru, upozornil dnes na tiskové konferenci ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Češi tak budou mít menší možnost podílet se na programech největší evropské výzkumné organizace.

Podle Koláře chybí i koncepce české kosmonautiky a tuzemští odborníci jsou odkázáni na získávání peněz vlastními silami. Stát podle něj přistupuje k řízení kosmonautiky nesystematicky, neodlišuje výzkum od praktického využití. Zvýšení poplatků o 355 milionů korun navrhlo také několik poslanců při projednávání státního rozpočtu na příští rok.

V úterý se česká delegace zúčastnila rady ESA na úrovni ministrů členských států, rozhodovalo se o rozsahu evropské kosmonautiky na několik příštích let. Státy se svým finančním příspěvkem závazně přihlásily k další účasti v současných i nových projektech. Jednalo se například o otevření strategických programů pro vývoj nové evropské nosné rakety Ariane 6 a o budoucí misi k Měsíci a Marsu.

V čem jsou Češi dobří?

Česko se podílí na 13 programech ESA v oblasti telekomunikací, pozorování, navigace i vývoje nových přístrojů. Není zapojeno do výzkumu Marsu ani Měsíce. Česká delegace podle Koláře nedostala od vlády žádný mandát na rozšíření stávajícího zapojení. Nejenže tak nevstoupí do nových programů, ale ani neposílí svoji účast, a to i přesto, že má odborníky i kapacity, upozornil. Národní kosmický plán schválila vláda v říjnu, připravilo ho ministerstvo dopravy, jehož postoj ČTK zjišťuje. Podle Koláře by výzkum v kosmonautice měl spadat nejlépe pod úřad vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL), ostatní podle oborů.

Příspěvek státu jde do programů, které trvají dva, pět až sedm let, některé z nich jsou ještě aktivní, postupně ale klesá. Velký zájem Čechů je zejména o technologický výzkum a vývoj přístrojů pro experimenty. "Tam jsou prostředky v podstatě už na nule dnes. Do budoucna tato kapacita na tom bude velice špatně a bude si muset hledat zdroje jinde, pokud bude chtít pokračovat ve své činnosti," řekl ČTK Kolář. Česká kosmická kancelář proto vytvořila analýzu, kde navrhovala navýšit celkový příspěvek pro následující roky o 30,5 až 33,7 milionu euro.

Kolář zdůraznil, že investice do výzkumných programů ESA je investicí do budoucnosti. "Dnes se ministerstvo dopravy ptá, kolik nám z toho příští rok přinesete zpátky, když vám teď dáme možnost, abyste se v programech uplatnili. Tento přístup je v pořádku ale pro aplikační programy. Nemůžeme to házet do jednoho pytle. Takhle kosmonautika vypadala před 50 lety," dodal. Roční rozpočet ESA je zhruba čtyři miliardy euro, členské státy přispívají třemi miliardami. Nejvíce přispívají Německo a Francie (každá země asi 24 procent).

ČTK