Palmový olej ničí nejen deštné pralesy, ale také srdce Evropanů. Velký rozhovor s lékařkou

Mate vás, že velká většina z nich je uznaná za neškodné? Neorientujete se v tucích a nevíte, co způsobují geneticky modifikované potraviny?

Martina Kociánová si o konkrétních účincích na náš organismus povídala s profesorkou fyziologie a držitelkou mnoha cen i jedné anticeny (té sisyfovské) Annou Struneckou a kardioložkou doktorkou Marií Skálovou.

Martina: My jsme si posledně povídaly o tom, jak se odborné názory na to, které tuky jsou našemu tělu prospěšné, v průběhu času zásadně proměňují. Pojďme se podívat na další. Někteří odborníci v poslední době velmi chválí řepkový olej. Jak se na něj díváte vy?

Anna Strunecká: S řepkovým olejem mám zkušenosti už z mládí. V sedmdesátých, osmdesátých letech bylo embargo na dovoz sóji z Ameriky a průmysl výroby čokolády a oplatek potřeboval nutně lecitin. A tak naši technologové vypracovali technologii výroby lecitinu z řepky. A protože lecitin je z pohledu fosfolipidů nesmírně zdravý pro mozek (dneska si lidé kupují lecitin jako prevenci Alzheimerovy nemoci), tak jsme všude propagovali lecitin z řepky.

Dokonce jsme tím krmili i vrcholové sportovce. Jenomže ono se záhy ukázalo, že tehdy u nás pěstovaná řepka obsahovala kyselinu erukovou, a kyselina eruková vyvolávala infarkty. Takže já od té doby řepkový olej nekupuju, protože mám takový ten imprinting z mládí, že tam je kyselina eruková.

Šlechtitelé sice vyšlechtili nové odrůdy řepky, které se u nás pěstují, o kterých tvrdí, že tam kyselina eruková není. Ale já jsem v loňském roce viděla analýzu z Ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi a ti tam tu kyselinu erukovou v některých druzích řepky našli.

Martina: Je kyselina eruková pro náš kardiovaskulární systém velkým nebezpečím?

Anna Strunecká: Je. Někteří výživoví poradci ale doporučují řepkový olej proto, že tam je poměrně příznivý poměr omega-3 nenasycených mastných kyselin, které jsou dneska taky v módě.

Laik tomu nerozumí, ale ty omega-3, které jsou v řepkovém oleji, si naše tělo stejně musí přebudovat. A je otázka, jak dalece to dokáže. Takže já bych v tomto význam řepkového oleje nepřeceňovala.

Martina: Já jsem se teď dovolala kardioložce Marii Skálové, která se zabývá prevencí civilizačních chorob a je spoluzakladatelkou Pro Fit Institutu, abych se zeptala, jakou úlohu podle ní v našem jídelníčku mají rostlinné a živočišné tuky. Přeji dobrý večer.

Marie Skálová: Dobrý večer. Já bych řekla, že rostlinné tuky by rozhodně měly být součástí našeho jídelníčku. Ale nemůžeme striktně říci, že všechny rostlinné tuky jsou to nejlepší, co může být a úplně zavrhovat takzvané živočišné. Je nutno si uvědomit, k jakému účelu je chceme použít a v jaké zdravotní kondici jsme.

Martina: Mnozí lidé si myslí, že nám je řepkový olej doporučován tak intenzivně proto, že jsme řepkou osadili prakticky celou zem. Je skutečně řepkový olej takové blaho pro naše tělo, anebo je to agro lobby?

Marie Skálová: Na objektivní obranu řepkového oleje je nutno říci, že obsahuje i vyšší obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin než třeba olivový olej. Má i relativně dobrou odolnost vůči teplotám, takže ve špajzu bych měla olivový i řepkový olej. Nejsem ekonom, ale doporučování řepkového oleje bych nespojovala s množstvím žlutých osázených ploch, které zaplavují naši republiku.

Martina: S množstvím osázených ploch v Indonésii a s velkou ekologickou katastrofou je v poslední době spojován především palmový olej a to, co můžeme vidět, je jakési tažení proti palmovému oleji jednak z hlediska ekologického, ale také z hlediska zdravotního. Jak to vidíte vy jako kardioložka?

Marie Skálová: Palmový olej, ačkoliv je rostlinného původu, tak má spíše vlastnosti živočišného zdroje. To znamená, že polovina mastných kyselin, které určují kvalitu oleje, jsou nasycené. Což je na rozdíl od ostatních rostlinných olejů mnohem větší četnost, než bychom očekávali. A z těch velmi příznivých omega-3 nenasycených mastných kyselin palmový olej téměř žádné neobsahuje. Ačkoliv je to rostlina, tak to je typický příklad, kdy to není úplně to nejlepší.

Martina: Ale dá se mu v dnešních podmínkách vyhnout?

Marie Skálová: Je to velmi složité. Když projdete jenom regály se sušenkami, s čokoládami, tak ten rostlinný olej z palmy olejné je téměř všude. Výrobci by od předloňského roku ze zákona měli povinně udávat, o jaký rostlinný olej se jedná.

To znamená, nestačí uvést jenom rostlinný olej, ale mělo by být uvedeno i přímo konkrétně. Nicméně kdo jenom trochu čte etikety, tak jistě našel i mnoho výrobků, které udávají pouze jenom rostlinný olej.

V tu chvíli může být spotřebitel klamán, protože naše podvědomí pracuje tak, že všechny rostlinné oleje jsou to nejlepší, co může být. Ale pokud je tam schovaná právě ta palma, tak mu může třeba tuk z kačeny anebo z kachny prospět více, protože tam to složení je příznivější.

Martina: Paní doktorko, děkuji vám za informace.

Marie Skálová: Nashledanou.

Martina: Paní profesorko, já si umím představit, že v tuto chvíli mě posluchači nesnášejí, protože si říkají, paní profesorka Strunecká řekla určité informace, já jsem si říkal ano, to zní logicky, tím se budu řídit, a vzápětí na to mi kardioložka Skálová řekne jiné informace a mně to také zní logicky. Čím se mám řídit? Jak tedy vnímáte tento rozpor?

Anna Strunecká: Já bych řekla, že situace v olejích a tucích odráží to, jak si člověk sám se sebou neví rady. Jak hledáme odpovědi ve vědě a ta nám přináší rozporuplné odpovědi. Každý si vybere podle svého oboru a zaměření. Těch publikací jsou stovky a tisíce.

Takže nakonec vždycky zvítězí komerční zájmy. Palmový olej se používá všude možně a výrobci ho budou používat dál. A já bych řekla posluchačům, aby neměli hrůzu z toho, že když snědí výrobek s palmovým olejem, že to poškodí jejich zdraví. Já bych řekla, že všeho s mírou.

Důležité je nepřepalovat oleje a na smažení používat radši sádlo. Palmový olej má v sobě taky spoustu dobrého, a to, že má 50 % nasycených mastných kyselin, mně vůbec nevadí. To, že mají sádlo a máslo cholesterol, to nám taky nevadí, protože my ten cholesterol potřebujeme pro výstavbu membrán. To není jednoznačný nepřítel. Potřebujeme ho pro stavbu všech buněk, pro tvorbu hormonů a tak dále.

Když mám panenský olivový olej za studena lisovaný, nebudu na něm smažit, protože bych si ty všechny přednosti zlikvidovala. Posluchačům doporučuji nepoutat se na jeden tuk, střídat to.

Čili ten používat za studena, řepkový nebo palmový používat na smažení, na přípravu teplých jídel. Sádlo a máslo klidně můžu taky používat, nakonec máslo je nejchutnější. V žádném případě nepoužívat margaríny, to jsou, myslím, taková jednoduchá pravidla.

Dneska je moderní lněný olej, protože obsahuje hodně omega-3 mastných kyselin. Lidi si myslí, že funguje i proti rakovině, že to je prevence řady chorob. Je taková móda dvě lžíce lněného oleje do kostky tvarohu a to denně sníst.

Já jsem četla studii z výzkumného ústavu živočišné výroby z Uhříněvsi a oni kupodivu zjistili, že zdravější lněný olej je z těch odrůd, které jsou pro textilní průmysl. Ne z těch pro olejový průmysl.

Martina: Ten technický je zdravější?

Anna Strunecká: Ano. Takže, prosím vás, všeho s mírou. Tak nějak se zdravým rozumem.

Co konkrétně dělá glutamát v našem těle a proč nám tak škodí? Víte, že i výrobek označený „bez glutamátu“ obsahuje kyselinu glutamovou schovanou například pod extrakt z droždí? Největší kapacity v oboru přišly na to, že geneticky upravované potraviny se v těle chovají jako dávka antibiotik. Proč? EU chce povolit nepovinné označování GMO potravin. Co ji k tomu vede? Přečtěte si celý rozhovor ČRo: