Drony už umí stavět mosty a ani se u toho nezamotají! VIDEO

Droni se naučili stavět - Obrázek 1

Drony dnes běžně slouží vojákům, policii, ale i televizím, fotografům či lidem jen tak pro zábavu. Ale jejich možnosti se velmi rychle rozrůstají.

Ve Švýcarsku se curyšský Institut pro dynamické systémy a jejich ovládání zabývá v rámci projektu ETH myšlenkou využít drony i ve stavebnictví. Švýcarští vědci zkoušejí vytvořit metody a techniky, které by umožnily zapojit létající drony do procesu výstavby různých objektů. To je ovšem velmi složitý proces zahrnující velké množství dílčích problémů a výzev, které je potřeba vyřešit. Ze všeho nejdůležitější je naučit drony reagovat na své okolí a jejich činnost tomuto okolí přizpůsobit. Pro drony je také třeba vyvinout nové konstrukční materiály, se kterými můžou manipulovat a „stavět“.

Drony nabízejí v mnoha ohledech výhody oproti tradičním stavebním strojům. Musejí však disponovat pokročilým digitálním designem, tedy jakousi umělou inteligencí, která reaguje na prostředí, ve kterém se pohybují, ale také koordinuje drony navzájem a plní příkazy operátorů. Drony můžou dosáhnout na jakoukoliv část budovaného objektu bez nutnosti stavět nějaké pomocné konstrukce, podpěry či konzoly a to okamžitě. Na druhou stranu jsou omezeny nosností. Drony také zatím nedokážou pracovat s milimetrovou přesností, ale to je otázka času, kdy bude automatické řízení dostatečně přesné.

Příkladem pokroku dronů v oblasti „vzdušných konstrukčních prací“ může být jeden z experimentů zmiňovaného curyšského institutu, který si můžete prohlédnout na videu. Skupina tří digitálně řízených dronů s předem nastavenými úkony i pohyby dokázala postavit lanový most mezi dvěma statickými konstrukcemi. Drony se nejen vypořádaly s vystavěním mostu, ale při práci se přizpůsobovaly okolí i tvaru konstrukcí stejně jako už existujícím částem lanového mostu. Při své práci vyhodnocovaly rozměry překážek i své vlastní a interaktivně s okolím komunikovaly. Samy i vytvářely kotevní body pro celou sestavu mostu, aniž se jim dostalo jakékoliv fyzické pomoci zvenčí.

Vznikl tak lanový most o délce 7,4 m, který dokázal unést dospělého člověka. Drony k tomu potřebovaly devět lanových segmentů o celkové délce 120 m. Aby měl most dostatečnou pevnost pružnost, byly drony vybaveny speciální motorickou cívkou, ze které se odvíjely lanové segmenty. Ta pak měřila napětí odvíjejícího se lana a podle těchto údajů dron s lanem nakládal. Lana byla navíc vyrobena ze speciálního materiálu Dyneema, který se vyznačuje vysokou pevností ale nízkou hmotností, je tudíž ideální pro „leteckou stavařinu“.

Celý experiment ukázal, že drony můžou stejně dobře posloužit i záchranářům v těžko dostupných místech, stejně tak i třeba vojákům v úplně jiné roli, než jaké plní dosud. Místo průzkumníků nebo nosičů zbraní se můžou stát logistickými i ženijními pomocníky. Zatím to ale byl jen experimentální pokus v laboratorním prostředí. Drony nebyly vystaveny reálným povětrnostním podmínkám, silný vítr, déšť, sníh a další vlivy by na jejich fungování měly zásadní dopad. K opravdovému nasazení na stavbách či při katastrofách a přírodních pohromách tedy mají drony ještě hodně daleko, ale už to není jen sci-fi představa.