Přehled nejdůležitějších událostí ve vědě v roce 2019

LEDEN:

1. – Americká sonda New Horizons proletěla kolem planetky Ultima Thule, nejvzdálenějšího objektu sluneční soustavy, která je od Země vzdálena asi 6,4 miliardy kilometru.

3. – Čínská sonda Čchang-e 4 poprvé v historii letů do vesmíru úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce.

3. – Archeologové v Mexiku objevili první chrám zasvěcený Xipe Totekovi, bohu plodnosti, který byl zobrazován jako z kůže stažené lidské tělo.

30. – Archeologové objevili v klášteře na českobudějovickém Piaristickém náměstí ostatky Jindřicha Libraria OP, který byl zpovědníkem a důvěrníkem krále Přemysla Otakara II.

ÚNOR:

2. – Archeologové objevili v egyptské provincii Mínjá pohřební komory, ve kterých se nacházelo asi 50 mumií různé velikosti i pohlaví.

13. – Oznámením amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) oficiálně skončila mise robotu Opportunity na Marsu, který na Marsu přistál 25. ledna 2004 a poslední spojení navázal 10. června 2018.

BŘEZEN:

2. – Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k prvnímu testovacímu letu odstartovala nová kosmická loď Crew Dragon soukromé americké společnosti SpaceX bez posádky. Na Zem se vrátila 8. března.

19. – Prestižní Abelovu cenu za matematiku poprvé získala žena – americká matematička Karen Keskulla Uhlenbeck.

DUBEN:

2. – Vědci poprvé z nezávislého zdroje potvrdili, že na povrchu Marsu se vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů.

10. – Vědci informovali, že zřejmě objevili nový druh člověka, který žil na filipínském ostrově Luzon ještě před 50 000 lety. Nový druh, který podle místa nálezu dostal jméno Homo luzonensis, byl vysoký necelých 120 centimetrů.

10. – Mezinárodní tým astronomů zveřejnil první snímek tzv. černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT).

11. – Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla přistání na Měsíci.

28. – Americký výzkumník Victor Vescovo dosáhl při ponoru na dno Mariánského podmořském příkopu v Tichém oceánu rekordní hloubky 10 928 metrů, čímž překonal rekord Švýcara Jacquese Piccarda a Američana Donalda Walshe z 23. ledna 1960 (10 911 metrů).

KVĚTEN:

20. – Začala platit nová definice kilogramu (jednotka hmotnosti), kelvinu (jednotka termodynamické teploty), ampéru (jednotka elektrického proudu) a molu (jednotka látkového množství). Nově se základní jednotka hmotnosti odvozovala od pevné hodnoty Planckovy konstanty a nikoli od etalonu kilogramu, rozhodl o tom 16. listopadu 2018 Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM).

ČERVEN:

9. – Česká expedice Monoxylon III dorazila na ostrov Kréta, do cíle své přibližně 400 kilometrů dlouhé plavby Egejským mořem z pevninského Řecka. Plavba v replice pravěkého plavidla z Attiky přes řetězec ostrovů na Krétu začala 25. května.

ČERVENEC:

10. – Homo sapiens neboli člověk moudrý se přesunul z Afriky do Evropy možná až o 150 000 let dříve, než se původně uvádělo. Vědci z univerzit v Tübingenu a Atén to napsali ve studii zveřejněné v odborném časopisu Nature. Analyzovali fragment lebky moderního člověka nalezený v jeskyni Apidima v jižním Řecku.

16. – Archeologové objevili u Jeruzaléma pozůstatky neobvykle rozsáhlého neolitického osídlení, které bylo podle nich rozlohou největším nálezem svého druhu v oblasti dnešního Izraele a okolí.

SRPEN:

4. – Francouz Franky Zapata úspěšně přeletěl Lamanšský průliv na svém futuristickém dopravním prostředku Flyboard Air.

15. – Ve Fakultní nemocnici Brno se narodila císařským řezem holčička Eliška po 117 dnech od mozkové smrti matky, což byl podle lékařů světový unikát.

21. – Archeologové v Peru našli nástěnný reliéf, který zde před 3800 lety vytvořila takzvaná caralská civilizace.

28. – Vědecký tým v Etiopii našel téměř kompletní lebku předchůdce člověka, která je stará 3,8 milionu let. Lebka patřila druhu lidoopů známých jako Australopithecus anamensis žijících před 4,2 miliony lety.

29. – V motolské nemocnici v Praze se narodilo dítě z transplantované dělohy (od mrtvé dárkyně), první v ČR.

ZÁŘÍ:

6. – Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci.

25. – U Pekingu otevřeno nové obří mezinárodní letiště Ta-sing s největším terminálem na světě.

ŘÍJEN:

7. – Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané William Kaelin a Gregg Semenza a Brit Peter Ratcliffe za objev molekulárních mechanismů, jejichž prostřednictvím buňky vnímají dostupné množství kyslíku a přizpůsobují se tomu.

8. – Nobelovu cenu za fyziku získali Američan kanadského původu James Peebles a Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz za svůj příspěvek k pochopení vývoje vesmíru a místa naší planety v něm.

9. – Nobelovu cenu za chemii získali Američan narozený v Německu John Goodenough, britsko-americký vědec Stanley Whittingham a Japonec Akira Jošino za vývoj lithium-iontových baterií.

16. – Archeologové v egyptském Luxoru objevili nejméně 20 starověkých dřevěných sarkofágů. Jednalo se o "největší a nejvýznamnější" nález za poslední léta.

LISTOPAD:

7. – Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové.

15. – Japonští vědci objevili na jihoperuánské planině Nazca a v jejím okolí na 140 nových obrazců, takzvaných geoglyfů, které podle nich pochází z doby mezi 1. stoletím před naším letopočtem a rokem 300.

22. – Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři vědci a jedna firma.

PROSINEC:

4. – Nejvyšší ocenění České astronomické společnosti získal teoretický fyzik Zdeněk Stuchlík.

ČTK