Co si děti pamatují z prvních měsíců života? Vědci to už vědí – a je to skvělé!

První měsíce a roky života jsou extrémně náročné nejen pro dítě ale i pro jeho rodiče. V dnešní úzkostlivé době se spousta rodičů obává svých selhání – a to i těch nejmenších. Co kdyby nějak negativně zapůsobili na vývoj svého potomka?

Tyto otázky jsou namístě; o tom, jak funguje paměť kojenců a co si z tohoto životního období opravdu odnášíme do života, se ví opravdu jen velice málo. Některé teorie tvrdí, že právě v této době se děje to zásadní, co nás formuje, jiné naopak konstatují, že důležitá jsou až ta další období.

Teď se do tohoto problému pokusil vnést světlo psycholog Ross Flom z Bringham Young University. Ve velké studii vydané v odborném časopise Infant Behavior and Development řešil, co si děti ve věku do půl roku pamatují.

Hned na úvod: zjistit to je nesmírně složité. Děti ještě neumí komunikovat, takže to nemohou vědcům říct. Co s tím? Vědci proto museli přijít s vlastní metodou: studovali pohyby dětských očí a pak analyzovali, jak dlouho děti pohled na jednom místě nebo předmětu udržely. Přitom se vědci snažili jednotlivým předmětům přiřadit i nějaký silný emocionální kontext, aby zjistili, jestli emoce nějak ovlivňují v tomto věku paměť.

Děti byly umístěné do uzavřeného prostoru, kde mohly sledovat jen televizní obrazovku. Na ní se objevila neznámá dospělá osoba, která se pokaždé stylizovala do jiné role: naštvaná, šťastná nebo neutrální. Poté, co dospělý z obrazovky zmizel, nahradil ho tam nějaký geometrický tvar.

Vědci pak studovali, jestli si děti po pěti minutách a po jednom dni ještě zobrazený tvar pamatují. Testovali to tak, že „starý“ tvar promítli vedle „nového“ tvaru, které dítě spatřilo poprvé. Na neznámý tvar se přitom měly dívat déle než na nový – a tak by tím dokázaly, že „starý“ tvar si pamatují. Tato hypotéza se v praxi potvrdila: po pěti minutách se děti opravdu dívaly na nové obrázky déle!

Současně se ale ukázalo, že děti si mnohem lépe pamatují ty tvary, které byly spojené se šťastným člověkem. Ty asociované s neutrálním nebo naštvaným výrazem si vedly stejně špatně. Velmi podobné výsledky vyšly i v testu opakovaném po 24 hodinách. Co to znamená?

„Myslíme si, že pozitivní vjem kladně ovlivňuje dětskou paměť a její schopnost ukládat informace,“ vysvětlil v závěru studie dr. Flom. Pokud tedy děti vnímají pozitivní impulzy, má to výrazně kladný dopad na jejich paměť. Naopak to ale nefunguje: když jsou děti vystavené něčemu výrazně špatnému, neubližuje to jejich paměti víc, než kdyby se dívaly na něco neutrálního.“

Vědci zatím nebyli schopní přijít s teorií, která by toto pozorování vysvětlovala.

Text: RD