Budeme bydlet v živých domech z hub? Nová technologie má fascinující výhody

Domy z hub by reagovaly na dotyk, světlo nebo teplo. A to je jen začátek...

Když si představíte houbu, většinou se vám vybaví měkká, charakteristicky zapáchající věc přitahující vlhkost a slimáky. Málokdo by si hned sbalil kufry a šel do něčeho takového bydlet. Technologie, kterou se teď zabývá hned několik zajímavých vývojářských firem po celém světě, ale nemá s klasickými houbami mnoho společného. Nevyužívá totiž plodnic, ale mycelium neboli podhoubí. Tedy shluk vzájemně propletených vláken, který obvykle při sbírání hříbků nevidíme, protože je pod zemí.

První houbovou stavbu v historii po třech měsících hodili na kompost

První úspěšný pokus z podhoubí něco postavit už má za sebou technologické studio The Living. V roce 2014 tento nový biologický materiál otestovalo při stavbě projektu Hy-Fi.

Ke stavbě 13 metrů vysoké věže se použilo 10 000 cihel, které se vyrobily tak, že se částečky farmářského bioodpadu nasypaly do forem, přidalo se do nich speciálně upravené podhoubí a počkalo se, dokud celá formička neprodyšně nezaroste. Pak se cihly ošetřily teplem, které houbový organismus zabilo, a mohlo se začít stavět.

Věž v newyorské čtvrti Queens po tři měsíce hostila nejrůznější kulturní akce. Pak se prostě strhla a cihly se zkompostovaly. Takto vzniklý kompost následně využili zahradníci v místních komunitních zahradách.

Hy-Fi from The Living on Vimeo.

Eko, bio a in

Přestože na Hy-Fi už dávno roste tráva a květiny, houbový monument inspiroval další tvůrce. Architektonický výzkumník Phil Ayres se svými třemi kolegy založil projekt Fungar, který se na stavby z podhoubí přímo specializuje.

Tou nejzásadnější výhodou je samozřejmě šetrnost k životnímu prostředí. Klasické stavebnictví je zodpovědné za 39 % lidstvem vyprodukovaného oxidu uhličitého. Z toho 21 % je přímo z použití betonu a oceli. A to nemluvíme o přírodních zdrojích. V dnešní době dokonce existují jakési „písečné mafie“ – organizace, které kradou písek z ostrovních pláží a levně ho pak prodávají stavitelům. Houby sice na rozdíl od rostlin také neprodukují oxid uhličitý, vylučují ale množství závislé na tom, kolik toho zkonzumují. Mycelium použité na výrobu cihel nicméně pohlcuje jen přidaný zemědělský odpad, který by se jinak zkompostoval a stejně CO2 uvolnil. Hodně oxidu uhličitého také zůstane zakonzervováno přímo v cihlách.

Domy, která se umí samy opravit

K tomu, aby se z podhoubí mohlo začít opravdu stavět ve velkém, ještě samozřejmě zbývá dlouhá cesta. Projekt Fungar je zatím ve fázi testování: Vývojáři zjišťují, jak se dá s podhoubím pracovat, pokud se slisuje, obměňují základní zemědělský materiál ve formách a experimentují s podmínkami, v nichž houba roste. Snaží se tak získat materiál s různými mechanickými vlastnostmi.

To jim ale nestačí. Jejich cílem totiž není tento mrtvý materiál, ale domy, které budou žít. A to doslova. Podhoubí v těchto stavbách by mělo zůstat živé. A to by mělo své výhody, jelikož by dům mohl reagovat na různé podmínky. „Zjistili jsme, že tyto houbové materiály odpovídají na hmatové a světelné jevy změnou vzorců jejich elektrické aktivity,“ vysvětlil profesor Andrew Adamatzky z univerzity v Bristolu, který na projektu spolupracuje.

V praxi by to například znamenalo, že by si takové domy mohly samy větrat. A hlavně by se v případě poškození dokázaly i samy opravit. To je ovšem ještě hudba daleké budoucnosti...

Houby ve zdech i v nábytku

Je zkrátka ještě brzy na to, abychom mohli žít v budovách kompletně vyrobených z hub. V některých částech svého bydlení ale teoreticky můžete podhoubí využít už dnes. V Itálii například existuje firma, která se specializuje na myceliovou pěnu, z níž vyrábí dlaždice. Ve Spojených státech zase pracují na výrobě myceliového nábytku a obalových materiálů a na Aljašce z podhoubí vyrábějí izolaci. Je tak docela dobře možné, že se výrobky z hub už brzy stanou běžnou součástí našich životů.

Klára Ochmanová

Klára Ochmanová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom