Muži dostávají šanci rodit děti. Jak funguje nový zázrak medicíny?

Podle lékařských odhadů má problémy s početím dítěte každý pátý pár. Jedním z důvodů je špatně vyvinutá děloha, která budoucímu plodu nedává správné podmínky ke zdravému vývoji. Jedna z možností, jak mít dítě i přes nemožnost vlastního donošení, je tzv. námezdní matka, tedy žena se zdravou dělohou, která dítě donosí. Jedná se ale z hlediska etiky o poměrně kontroverzní záležitost.

Týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine se ale podařilo vypěstovat dělohu v laboratorních podmínkách, která v útrobách matky nakonec umožnila zdravý vývoj potomka. Laboratorní pokus, který byl úspěšně proveden na králičím modelu, by tedy mohl do budoucna změnit život řadě lidských párů.

A tissue-engineered uterus supports live births in rabbits https://t.co/3VhjLTvpDa pic.twitter.com/kZZdwedaGl

— Nature Biotechnology (@NatureBiotech) June 29, 2020

Řešení je v lešení

Základem umělé dělohy je trubice z biodegradovatelného polymeru, do níž byly nasazeny buňky odebrané z králičí dělohy. V živném roztoku je vědci nechali růst, až mimo tělo vznikla nová králičí děloha. „Jelikož je lešení biodegradovatelné, prorůstání buněk lešením způsobuje jeho rozklad. Takže na konci tohoto procesu už biodegradovatelný polymer chybí a místo něj existuje jen tkáň vytvořená králičími buňkami,“ říká profesor Jaroslav Petr v podcastu časopisu Vesmír a dodává, že zatímco králičí samice s přirozenou dělohou měly po připuštění samce 100% úspěšnost zabřeznutí, u samic s umělou dělohou zabřezla každá čtvrtá. Běžná králičí samice také mívá ve vrhu kolem 4 mláďat, samice s umělou dělohou měly ale jen po jednom. Nicméně jde o nepopiratelný důkaz, že metoda je funkční, byť od umělých děloh králíků k variantě pro lidi je ještě dlouhá cesta.

Orgány ze zkumavky

Uměle vypěstované orgány už dávno nejsou sci-fi. Lidé mají voperovány náhradní močové měchýře nebo průdušnice, ve zkumavce se podařilo vypěstovat lidské ministřevo (tedy nikoliv onen osmimetrový orgán, který nosí dospělý člověk v břiše) či oční rohovku. Velké naděje jsou vkládány do kmenových buněk, díky kterým se možná v budoucnu postaví handicapovaní lidé z vozíků. V takovém případě asi etické otázky nikdo řešit nebude, ale zrození z umělé dělohy je předmětem diskusí již dnes.

V současnosti totiž žena, která má transplantovanou dělohu, dítě donosí a pak jí je darovaný orgán znovu odňat. Pokud by ovšem byla děloha vypěstovaná mimo tělo, mohla by si ji po transplantaci ponechat. Další z možností, které umělá děloha nabízí, míří směrem k mužům se změněným pohlavím. Těm by totiž v budoucnu nabízela možnost odnosit vlastní dítě.