21. ledna 2022 08:35 Miroslav Honsů

Středověcí koně mohli být menší než dnešní poníci. Nová studie odhalila jejich výšku

Středověké bitvy si jen stěží dovedeme představit bez rytířů, kteří se na obrovitých válečných koních jako stěna z oceli a kopyt řítí proti nepříteli. Jenže co když to bylo všechno trochu jinak? Nová studie totiž naznačuje, že většina válečných koní zřejmě nebyla větší než dnešní poníci.

K tomuto překvapivému zjištění došla skupina archeologů a historiků z Exeterské univerzity, když zkoumala asi největší sadu kostí anglických koní pocházejících z období 300–1650 našeho letopočtu. Místo velkých koní vysokých od 173 cm do 183 cm výzkumníci často identifikovali koně menší, než 145 cm. To by odpovídalo velikosti dnešních poníků, kteří dorůstají kolem 143 cm.

Království za koně

Závěry studie publikované v časopise International Journal of Osteoarchaeology tuto překvapivou disproporci vysvětlují tím, že při šlechtění válečných koní se v minulosti kladl důraz na jiné předpoklady nezbytné pro středověké válečnictví.

Podle profesora Alana Outrama, který se věnuje zooarcheologii mimo jiné se zaměřením právě na koně, se „výběr a šlechtitelské postupy v královských hřebčincích možná soustředily stejnou měrou na temperament a správné fyzické vlastnosti nezbytné pro válčení jako na hrubou velikost“. Královské hřebčince v Anglii vznikaly ve 13. a 14. století a i tehdy byli pro obyvatele království koně o velikosti 152–163 cm velkými zvířaty.

Nejvyšší kůň z normanské éry datované lety 1066–1075 byl nalezen na hradě Trowbridge a měl 152 cm. Tři takoví koně nejspíš padli pod Vilémem Dobyvatelem v největší bitvě anglických dějin v roce 1066 u Hastingsu. V období středověku se objevovali i vyšší koně, někteří z nich dosahovali až 163 cm. Je možné, že na takovém koni zahynul i nejodvážnější český válečník král Jan Lucemburský, když na konci srpna 1346 vjel už jako slepý do bitevní vřavy u Kresčaku.

Kůň pro Sancho Panzu?

Vědcům se nicméně dosud nepodařilo určit, jak měl vlastně takový válečný kůň vypadat. Historické záznamy totiž podle archeoložky Helene Benkertové neuvádějí konkrétní kritéria, která by válečného koně definovala. „Je mnohem pravděpodobnější, že v průběhu středověku se v různých dobách požadavky na koně vyvíjely v reakci na měnící se bojovou taktiku a kulturní preference," doplnila výzkumnice z Exeterské univerzity.

Po konci středověku se v období let 1500–1650 začali objevovat mnohem vyšší koně, kteří se svým vzhledem blížili těm dnešním. Pokud byste ale chtěli zobrazit jízdu raného středověku, připomínala by podle závěrů výzkumu možná spíš než křižáckou kavalerii oddíl válečníků sestavený ze zbrojnošů jako byl Sancho Panza, který svého blouznivého rytíře Dona Quijota věrně doprovázel na svém milovaném oslovi.

ZDROJ: IFLScience

Miroslav Honsů

Miroslav Honsů

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom