VIDEO: Dron pro každého vojáka – to je americký Snipe. Změní se tvář války?
Osobní minidron je jako osobní strážce každého vojáka.
Pouliční boj je tím nejhorším, co pěšáka čeká. Není za dalším rohem nepřítel? Neleží na střeše před ním odstřelovač? Osobní minidron mu to může prozradit.
Potřebujeme války?
Předpokládat, že ideální byl bylo, kdyby války nebyly, je asi stejné, jako doufat, že v politice budou jen poctiví lidé. Jakkoli může současná Evropa (s výjimkou krymského a několika dalších ohnisek) vypadat mírumilovně, faktem zůstává, že všechny státy dávají část daní za zbrojení. Otázka v mezititulku, zdali potřebujeme války je matoucí. Války bezesporu „potřebuje“ jen strana, která ji vyvolala, ale vojáky a jejich vybavení potřebuje každý. Dokonce i v dobách míru. Ostatně konec studené války je toho hezkým příkladem. Tehdy se závody ve zbrojení vyhnaly do ekonomicky neúnosných výšin, které Západ ještě tak tak unesl, zatímco Východ už nikoliv. Zatímco tanky či letadlové lodě stojí miliony a miliardy dolarů, osobní nanodron je v porovnání s nimi „za pakatel“.
Kam nevkročila noha pěšáka, tam nebylo dosaženo vítězství
„Především lze předpokládat nutnost přizpůsobení organizačních struktur, zejména pozemních sil, vybavenost novými prostředky ničení, ale i ochrany. Důraz přitom bude kladen na jednotlivce a na malé jednotky speciálního charakteru disponující takovými technologiemi, které umožňují širokou integraci systémů při současném zvýšení jejich efektivity. Platí totiž i nadále teze, že ´kam nevkročila noha pěšáka, tam nebylo dosaženo vítězství´,“ píše Jan Kotala v příspěvku Síly 21. století – od pojmu k realitě. Jasně tak deklaruje, že osobní přítomnost vojáků na dobytém a dobývaném území je nezbytná. Špionážní satelity a rakety vysílané z dronů bitvu nevyhrají. Nový pomocník pěšáka/mariňáka může zásadním způsobem pomoct jejich „bohulibému“ smrtícímu cíli. Osobní drony se stanou jejich dálkovýma očima.
Snipe Nano Quadrotor
Maličký čtyřvrtulový „droník“ se vejde do náprsní kapsy, ve vzduchu vydrží čtvrt hodiny a jeho operační dolet je kolem jednoho kilometru. Na svědomí ho má společnost AeroVironment a její kvadrikoptéra Snipe (snipe je anglické pojmenování bekasiny, tedy druhu mokřadního ptáka) váží pouhých 140 gramů a vojákovi stačí pouhopouhá minuta k tomu, aby měl „bekasinu“ ve vzduchu. Jeho rychlost nepřesahuje 35 km/hod, ale i tak je dostatečná k tomu, aby zajistila přehled o dění v bezprostředním okolí. Dálkové ovládání nanodronu zajišťuje standardní dotykový displej MIL-STD 810. V případě, že dojde ke ztrátě spojení, vrací se automaticky vrací zpět.
Nejen vojáci
Jakkoli se dá předpokládat jeho masivní nasazení v armádě, nabízí se i další využití. Nejde jen o získávání zpravodajských informací pro tajné služby včetně CIA, bulvární pro novináře (pomocí dronů se už několik let fotí celebrity v soukromí), ale své uplatnění najdou i u hasičů či záchranných složek státu. Mít přehled o tom, co se děje v bezprostřední blízkosti v místech postižených tsunami nebo zemětřesením, to mohou být život zachraňující informace.
Text: Topi Pigula