Statisíce mrtvých, mezi nimi i Češi: Jak proběhla válka v Afghánistánu?

V pondělí 7. října 2001 se Afghánistán probudil do nové reality. Při celonočním bombardování byla zasažena v různých částech země protiletadlová obrana Tálibánu, dále budova ministerstva obrany v Kábulu, velitelská střediska na kábulském letišti, elektrická rozvodná soustava a další cíle. Kromě 15 bombardérů a 25 bojových letadel se podle CNN do ostřelování zapojily také americké a britské hladinové lodě a ponorky, které vypálily nejméně 50 střel s plochou dráhou letu Tomahawk.

Pevnost Tora Bora

To byl ale jen začátek operace, jejímž cílem bylo znemožnit teroristické organizaci al-Káida využívat Afghánistán jako svou základnu. Během počátečních leteckých úderů svrhli Američané podle listu The New Yorker na pozice Tálibánu přes 18 000 bomb a přinutili Tálibán opustit velká města včetně Kábulu. V prosinci padla poslední základna Tálibánu v jeskynním komplexu Tora Bora na východě země, kde se ukrýval i Usáma bin Ládin, hlavní strůjce teroristických útoků z 11. září 2001. Do konce roku 2001 byla pět let trvající vláda Tálibánců, tedy militantních vyznavačů ortodoxního směru sunnitské větve islámu, u konce.

Tálibán byl vojensky poražen, a i když se ještě téměř deset let nedařilo Usámu bin Ládina dopadnout, al-Káida utrpěla těžký úder. Pro Afghánistán, který se stal v 80. letech cílem útoku sovětských jednotek a kde v té době byla průměrná délka života 43 let, ale válka teprve začínala.

Vláda Tálibánu byla sice svržena už po třech měsících spojeneckých útoků, ale teprve v roce 2004 se v zemi konaly první přímé prezidentské volby, které vyhrál tehdejší prezident Hamíd Karzai. Od září 2014 byl prezidentem Ašraf Ghaní, který svou zemi opustil 15. srpna 2021, když se na Kábul znovu valily jednotky obnoveného Tálibánu.

Více a více vojáků

V listopadu 2001 byla v zemi tisícovka vojáků USA, o rok později už to bylo na 10 000 amerických vojáků a v roce 2011, za vlády prezidenta Baracka Obamy, bylo v Afghánistánu rozmístěno už přes 100 000 příslušníků amerických ozbrojených sil.

Bojová mise Trvalá svoboda, kterou vedly NATO a USA, skončila v Afghánistánu ke konci roku 2014 a od počátku roku 2015 v zemi působila nebojová mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem byl výcvik afghánských bezpečnostních složek i protiteroristické akce. V zemi zůstalo 12 500 zahraničních vojáků, včetně 9 800 Američanů.

V srpnu 2017 prezident Donald Trump představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii. Oznámil, že USA budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země, a také zde posílí svoji vojenskou přítomnost. Počet amerických vojáků v zemi se poté navýšil na 14 000.

14 měsíců na odchod ze země

V únoru 2020 pak podepsaly Spojené státy a Tálibán v Dauhá dohodu, ve které USA a NATO slíbily úplné stažení vojsk z Afghánistánu do 14 měsíců, pokud Tálibán dodrží svou část dohody. V ní šlo o to, aby Tálibán nedovolil svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Na konci dubna 2021 zahájilo NATO stahování kontingentů ze své mise Resolute Support a v červenci americký prezident Joe Biden prohlásil, že americká vojenská mise v Afghánistánu skončí 31. srpna 2021.

Ihned po začátku stahování sil USA a dalších zemí ze země zahájil Tálibán ofenzívu a za tři a půl měsíce ovládl prakticky celou zemi. Jeho bojovníci pak 15. srpna obsadili metropoli Kábul včetně prezidentského paláce a vyhlásili vítězství ve válce. Prezident Ašraf Ghaní ze země utekl a požádal o azyl ve Spojených arabských emirátech, které oznámily, že ho přijaly „z humanitárních důvodů“.

Řada západních států následně zavřela ambasády a zahájila evakuaci svých občanů a místních spolupracovníků. Američané a jejich spojenci přepravili ze země přes 124 000 cizích státních příslušníků i spolupracujících Afghánců. ČR stáhla ze země pomocí tří letů 195 lidí. Během evakuace členové místní buňky teroristické organizace Islámský stát, která je nepřítelem Tálibánu, zabili u letiště v Kábulu při teroristickém útoku nejméně 170 místních lidí a také 13 příslušníků amerických ozbrojených sil.

Válka za bilion dolarů

Bílý dům dodržel slovo a americké síly se definitivně stáhly z mezinárodního letiště v Kábulu 30. srpna 2021. Spojenci za sebou nechali tisíce aktivistů, novinářů, pracovníků justice nebo tlumočníků a také celou generaci globalizovaných Afghánců vyrůstajících pod ochranou Američanů a NATO ve městech a spoléhajících na své mobilní telefony. Desetitisíce z nich požádaly o americká víza.

Po téměř 20 letech tak skončila americká válka v Afghánistánu, která si vyžádala skoro 200 000 lidských životů na všech stranách konfliktu a náklady přesahující jeden bilion dolarů.