Tank zasažen! Co se vlastně děje po zásahu tanku?

Na začátku roku 2015, než vstoupily v platnost mírové dohody z Minsku, obě strany zesílily bojové operace. Obě strany chtěly na poslední chvíli dosáhnout největších možných vojenských a politických zisků.

Boje na začátku roku 2015 se nedaly srovnat s boji v roce 2014. V roce 2014 velmi špatně připravená ukrajinská armáda nejen že nedokázala zabránit ruské anexi Krymu, ale nedokázala si poradit ani se separatisty na východě Ukrajiny, byť podporované Ruskem.

Konstantní snižování velikosti ukrajinské armády, krácení rozpočtu, všudy přítomná korupce, jmenování důstojníků na základně politické objednávky a personální zemětřesní udělalo z ukrajinské armády sílu neschopnou vést ani konflikt nízké intenzity.

V roce 2015 však ukrajinská armáda působila mnohem akceschopněji. Dokazují to ztráty obrněné techniky. Od ledna do dubna 2015 ukrajinská armáda ztratila 37 tanků a 61 bojových vozidel pěchoty. Separatisté a ruská armáda 33 tanků a 18 bojových vozidel pěchoty. V roce 2014 byl přitom poměr zničené obrněné techniky 4,3:1 ve prospěch separatistů.

Foto: Armyweb

Podle polského autora má vyrovnané ztráty na svědomí nárůst morálky ukrajinské armády a především krví zplacené zkušenosti z bojů v roce 2014. Do bojů se navíc zapojily i vysoce motivované ukrajinské dobrovolnické oddíly.

Ruské dodávky T-64BV separatistům

Na lepší schopnosti ukrajinské armády doplatila 10. 2. 2016 posádka tanku T-64BV proruských sil. Osud posádky byl zpečetěn východně od železniční stanice Ridkodub, která se nachází na jihovýchod od Dobalčeva na hranici regionů Doněck a Luhansk.

Oficiálně separatisté popírali jakoukoliv technickou nebo vojenskou pomoc od ruské armády. Avšak podle polského autora zmiňovaný T-64BV pocházel z rezervních skladů ruské armády, resp. z 2544. Centrální základny rezervních tanků v Krasnojarském kraji. Kreml zásoboval separatisty technikou (tedy tanky T-64) zavedenou v ukrajinské armádě, aby se vyhnul obvinění (nebo zmátl veřejné mínění) z podpory separatistů.

Rusko mohla snadno poslat tanky T-64, neboť několik let před válkou všechny T-64 stáhlo z aktivní služby do rezervy. Na jmenované základně v Krasnojarském kraji se nalézá přibližně 1500 tanků T-64. Podle polského autora však bylo pouze kolem 7 % tanků operačně nasaditelných - tedy nasaditelných bez rozsáhlých oprav a servisu.

První tanky do míst bojů přepravila letadla. T-64 byly naloženy do dopravních Antonovů An-124 na letišti Emeljanovo (85 km od "2544. základny") a přepraveny do Rostovské oblasti, zpravidla do města Taganrog ve východním cípu Černého moře u hranic s Ukrajinou.

Následně byla vozidla převezena na podvalnících k ukrajinské hranici, odkud už pokračovala po vlastní ose do oblastí bojů. Kromě urgentní letecké dopravy z Krasnojarského kraje do oblastí bojů dorazily tanky T-64 většinou po kolejích.

Podle polského autora do Taganrogu ruská armáda letecky v červnu 2014 dopravila 10 tanků a v červenci 20 tanků T-64 (T-64A/B a T-64BV). V srpnu 2014 se však do bojů zapojily ruské tankové prapory s tanky T-72B3, proto "hraní na schovávanou" pozbylo smysl. Separatisté pak z Ruska od listopadu 2014 získávali pouze tanky T-72B.

Celkově bylo dodáno samozvaným lidovým republikám Doněck a Luhansk 70 až 80 tanků T-64, z toho 35 až 40 tanků T-64BV. Dodávky T-64 byly dostatečné k vytvořené dvou obrněných pluků. Tanky T-64, kde se nalézal i dnešní smutný hrdina, získala 7. mechanizovaná brigáda, která útočila na ukrajinské pozice u zmíněného Dobalčeva.

Útok na železniční stanici

Při výše popsaném útoku 7. mechanizované brigády na ukrajinské pozice u železniční stanice Ridkodub, která se nalézala před silnicí E50 do Dobalčeva, jel zmíněný tank T-64BV na hrotu útoku.

Tank ale při útoku dostal dva zásahy tankovou podkaliberní střelou APFSDS (Armour Piercing, Fin Stabilized, Discarding Sabot) do čelního pancíře věže. Oba zásahy šly do pravé části věže – první pod úhlem 10° do úrovně pozice velitele tanku, druhý zasáhl věž u kořene kanonu.

Čelní pancíř věže T-64BV dosahuje hrubou tloušťku 465 mm a 635 mm (v podélné ose tanku). Při zásahu pod úhlem 30° od podélné osy (tedy ze strany) dosahuje tloušťka pancíře 460 až 470 mm. Vrstvený čelní pancíř věže T-64BV dosahuje podle ukrajinských zdrojů (A. Tarasenko) odolnosti 420 až 450 mm ekvivalentu homogenního válcovaného pancíře RHAe (Rolled Homogenous Armour eqvivalent) proti podkaliberním střelám a 550 mm RHAe proti kumulativním střelám.

Proruský tank s největší pravděpodobností zasáhla podkaliberní střela 3BM26, kterou masově používá ukrajinská armáda od roku 1983. Munice 3BM26 je zajímavá díky "přídavnému" wolframovému penetrátoru na konci střely.

Jak funguje tato munice? Dočtete se to v pokračování článku na webu Armádní noviny.