Těžkotonážní Tiger II byl králem mezi tanky. Jeho první nasazení ale dopadlo tragicky

Druhá světová válka_Bitvy o Evropu 7 - Tiger II

Německé Tigery II dostaly monumentální označení Královský tygr. Jenže z armádní chlouby se stala tragédie u Sandoměře i v Ardenách.

Němci tank Panzerkampfwagen VI Tiger II přejmenovali na Königstiger (Královský tygr) z velmi dobrého důvodu. Díky své váze 70 tun a velikosti 10,29 m (měřeno včetně vpřed namířeného kanonu) působil vskutku impozantním dojmem. Na bojišti se s ním s hlediska výzbroje mohly měřit americké tanky M26 Pershing s 90mm kanonem nebo obří sovětský těžký tank IS-2 s ráží 122 mm. Přestože do nich Němci vkládali velké naděje, nakonec jich bylo vyrobeno jen 492 kusů, přičemž na velitelská vozidla jich bylo upraveno asi 10.

První ostré nasazení

První ostré nasazení v boji na východní frontě proběhlo u Sandoměře, jenže řada vozidel měla problémy v písečném terénu. Ve chvíli, kdy uvízla, stala se snadným terčem nepřátelské palby zejména z tanků a těžkých IS-2. Jak poukazuje i dokumentární série Druhá světová válka: Bitvy o Evropu 20. února ve 14:30 na Prima ZOOM, problémy s neprůjezdným bahnitým terénem měly tyto stroje i v ardenské protiofenzivě. Mezi nevýhody patřila nejen váha, ale i spotřeba vyžadující dobrou logistiku a pravidelné zásobování z týlu.

Takzvaná „Porscheho věž“ měla pro tanky Tiger II zbrojní omezení. Vešlo se do ní jen 80 střel, zatímco původně navržená věž pojmula 88 tankových granátů. Zároveň ale tanky díky šikmým úhlům lépe odrážely nepřátelské střely.

Panzerkampfwagen VI Tiger II Zdroj: iStock

Velitelský tank

Pokud sovětský či spojenecký pozorovatel uviděl tank Tiger II, bylo jasné, že střelba by se měla zaměřit převážně na něj. Hvězdicová anténa totiž prozrazovala radiostanici Fug 8, kterou byly vybaveny velitelské tanky typu SdKfz 268 a měly komunikovat v rámci pluku či divize. Pokud byl vyřazen z boje, vznikly problémy s rychlým přenosem informací z bojiště k vyšším článkům velení.

Jelikož se na vývoji tanku podílely firmy Porsche a Henschel, pokusil se Ferdinand Porsche prosadit dva spalovací motory o výkonu 150 kW. Ty měly živit generátory dodávající proud dvěma elektromotorům pohánějícím pásy. Panovaly obavy, že složitý systém bude v terénu velmi závadový a navíc výroba vyžadovala dostatek mědi, která v době války byla klíčovou a zároveň nedostatkovou surovinou. Proto byl Porscheho návrh zamítnut.

ZDROJ: David R. Higgins, Königstiger vs IS-2: Operace Sonnenwende 1945