Sergej Lavrov je mistrem hybridní války. Pád SSSR ho poznamenal jako Putina
Sergej Lavrov k invazi na Ukrajině
Sergej Lavrov je v současnosti jedním z hlavních Putinových zastánců. Svou cestu na vrchol ruské politiky zahájil již v mládí.
Když se válka na Ukrajině přestala vyvíjet podle ruských představ, Sergej Lavrov řekl: „Nevylučuji, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině.“ Je to věta diplomatická a manipulativní zároveň. Vyloučit se nedá nikdy nic a v Rusku už se hledají obětní beránci, kteří by Lavrovova slova potvrdili. Podle samotného prezidenta Putina za situaci může rozvědka, která dodala špatné informace o vojenské připravenosti Ukrajiny a morálce jejích vojáků. Kdo ale přesně je Sergej Lavrov, ministr zahraničních věcí Ruské federace?
MGIMO – škola pod kontrolou KGB
Sergej Lavrov se narodil 21. března 1950 v Moskvě do multietnického manželství. Zatímco otec byl gruzínský Armén, matka byla etnická Ruska pracující na sovětském ministerstvu zahraničního obchodu. Už jako student na střední škole prokazoval výborné studijní výsledky. Byl bez problémů přijat na Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO). Jedná se o prestižní školu připravující budoucí diplomaty. Jenže v sovětském pojetí diplomacie to znamená mít úzké styky s tajnými službami. Ruské tajné služby si dokonce na škole vytipovávaly možné spolupracovníky, neboť se předpokládalo, že po dokončení studia nastoupí do diplomatických služeb nebo podnikatelské sféry.
Sergej Lavrov - ministr zahraničních věcí Ruska Zdroj: AP
Diplomat a světový „bezpečák“
V roce 1972, tehdy jako dvaadvacetiletý, začal působit v pozici kariérního diplomata na srílanském velvyslanectví, kde vydržel do roku 1976. Následně se několikrát vrátil na ministerstvo zahraničních věcí, a dokonce získal i post v Radě bezpečnosti OSN. Ve všech pozicích měl možnost stýkat se se světovými státníky a dělat si síť kontaktů. Zažil rozpad Sovětského svazu a podobně jako prezident Putin vnímal ztrátu velmocenských pozic.
Hybridní válka
Major peruánské armády Alberto C. Villa v analytickém materiálu věnovaném Sergeji Lavrovovi píše: „V novodobé historii má vztah mezi ministerstvem zahraničí a ozbrojenými silami země – zejména v době vnější krize – sklon ke strategické koordinaci… V roce 2007 podplukovník Frank Hoffman, příslušník americké námořní pěchoty, jako první zmínil koncept hybridní války… Teoretici z celého světa vyvinuli nespočet pozdějších definic, přičemž Rusové byli těmi, kdo – rychle – převzali vedoucí roli.“ Villa naráží na tzv. Gerasimovu doktrínu, pojmenovanou po současném ruském náčelníkovi generálního štábu. Do ní spadají jak kybernetické, tak teroristické útoky. Obojí jsme zažili i na našem území. Zprávy BIS dlouhodobě varují před zvýšenou aktivitou ruských špionů na našem území a útok ve Vrběticích je jen dalším důkazem.
Proruští rebelové na východě Ukrajiny. Zdroj: AP
Sergej Lavrov s bohatými zahraničními zkušenostmi rychle pochopil, že hybridní válka je jedna z cest umožňujících rychlejší vítězství i v případě konvenčního konfliktu. Před samotným tankovým a dělostřeleckým útokem Rusko dlouhodobě vedlo proti Ukrajině kybernetické boje. Pro Lavrova nešlo o žádné překvapení, aktivně působil v hybridním konfliktu vedeném proti Estonsku poté, co v Tallinu byla odstraněna bronzová socha sovětského vojáka.
Zatímco Estonci sochu vnímali jako připomínku komunistické okupace, Lavrov popsal její odstranění jako projev rouhání a urážky památky těch, kteří osvobodili Evropu od nacismu. Mimochodem, „denacifikace“ je i v současnosti klíčovým ruským argumentem. „Právě v tomto typu strategie se ministr zahraničí Sergej Lavrov svými prohlášeními v médiích a mezinárodních organizacích stává jakýmsi ‚ředitelem orchestru‘ akcí (jak na strategické, tak na operační úrovni) ruských úkolových uskupení,“ udává Villa.
Manžel a otec
Sergej Lavrov má sice oficiální manželku Marii, s níž má dceru Jekatěrinu. Zároveň ale investigativní novinářka Marie Pevčichová odhalila ještě paralelní „rodinný vztah“, z něhož vzešla dcera Polina Kovalevová. „V době studií žila v bytě v západním Londýně, v domě, který je vlastněn ruskou ambasádou,“ uvádí britský list Daily Mail, který zároveň zveřejnil informace o tom, že extrémně nákladný život Kovalevové platil její nevlastní otec Sergej Lavrov. Kromě jiného vlastnila apartmán v hodnotě 5 milionů liber. Aktuálně jí hrozí, že i tento majetek bude spadat pod sankce uvalené na Rusko, ruské činitele a jejich rodiny.
Sergej Lavrov je jedním z mužů, kteří Putinovi poskytují strategické informace. Zároveň je člověkem, který je přímo odpovědný za situaci, která nově ve světě nastala.