Rusko vymyslelo dokonalé zbraně – ale už nemá peníze na jejich výrobu…
K čemu jsou zemi ty nejlepší zbraně, když jich dokáže vyrobit jen pár desítek?
I když má ruská armáda mnoho kritiků, jedno se jí upřít nedá – je vybavena opravdu špičkovou technikou. Jak mezi letadly, tak u tanků platí, že se jim vyrovná jen máloco. Ale má to jeden háček – tedy vlastně pořádný hák: Rusko dokáže těchto špičkových zbraní vyrobit jen několik kusů, většina jeho techniky je pořád velmi, velmi stará…
Asi nejviditelnější je to na případě tanku T-14 Armata. Podle evropských expertů je zbraň, proti které nemá nic v Evropě vyrobeného šanci. Jenže aby tento stroj využil všechny své výjimečné schopnosti, musí být nasazen v nějaké jednotce. Rusko plánovalo, že Armat bude vyrobeno celkem 2300 kusů – měly se tedy stát hlavním bitevním tankem armády.
Tank byl oficiálně představen veřejnosti na obří vojenské přehlídce 9. května 2015 a vypadal opravdu úchvatně. Jenže v té stejné době se západní analytici dopátrali toho, že Rusko jich tisíce rozhodně nevyrobí – protože na to prostě nemá dost peněz.
Tanková armáda - bez tanků...
Podle harvardského analytika Dmitryho Gorenburga se totiž cena tohoto tanku vyšplhala na 2,45 násobek ceny, kterou výrobce Rusku původně sliboval. A tak jich bude v armádě mnohem méně – podle zprávy nazvané Oxford Analytica brief maximálně několik stovek v průběhu příštích pěti let…
Experti tvrdí, že tím Armata v podstatě skončí – místo ocelové pěsti se z ní stane maximálně tak hrot šípu: nemůže se stát hlavní zbraní, ale jen hrotem tankové armády, jejíž tělo budou tvořit jiné tanky. S největší pravděpodobností půjde o modernizované tanky T-72 and T-90. Jen pro připomínku: tank T-72 se začal vyrábět roku 1971, vychází však přímo z modelu T-64 z roku 1964…
U letadel to není o moc lepší
Velmi podobným problémům Rusko čelí i u letadel. Například nejnovější neviditelný bitevník Suchoj T-50 je sice zřejmě jedním nejpokročilejších strojů svého druhu na světě, ale také pro jeho výrobu se nedostává financí. I v jeho případě musela ruská armáda ustoupit: místo do roku 2020 plánovaných 150 kusů jich armáda objednala necelou třetina – jen 43… A před pár týdny přišla další „jobovka“: počet objednaných letadel byl znovu snížen omezen na pouhých 12 kusů. A čím méně letadel se vyrobí, tím vyšší je logicky cena jednoho exempláře…
Posledním hřebíkem do rakve tohoto technicky pozoruhodného letounu je fakt, že od projektu už ustupují i zahraniční partneři. Zpočátku se na něm podílela i Indie, která do jeho vývoje investovala nemalé finanční i intelektuální prostředky. Jenže nedávno se rozhodla o investici miliard dolarů do spolehlivější investice – 36 francouzských stíhaček Rafale.