Brutální zbraň měla zkrátit utrpení vojáků. Podívejte se na její palebnou sílu
Převratné zbraně (2) – Kulomet Maxim
Gatlingův kulomet byl bezpochyby revolučním vynálezem, přesto se snadno našel prostor pro vylepšení. Respektive jej snadno našel vynálezce Hiram Maxim, jenž z ničivé zbraně ovládané klikou učinil ničivou zbraň s automatickým ovládáním.
Hiramu Maximovi vděčíme za mnohé výdobytky, které měly lidstvu usnadnit život, vynalezl například hasicí přístroj, inhalátor s mentolovou směsí ulevující při astmatu a podle jeho tvrzení také žárovku, ohledně níž vedl soudní pře s jejím průkopníkem Thomasem Alvou Edisonem. Také přišel s něčím, co mělo značně zkrátit utrpení vojáků na bitevním poli tím, že zásadně urychlí probíhající bitvy – automatickým rotačním kulometem, jenž zkracoval utrpení svou vysokou kadencí. Na rozdíl od dosavadního Gatlingova kulometu, kde musel střelec otáčet klikou, u Maximova kulometu stačilo držet spoušť, jak sám vynálezce názorně předvádí v pořadu Převratné zbraně na Prima ZOOM. Zbraň později známá jako kulomet Maxim vz. 1910 upoutala pozornost a zájem carského Ruska.
Kulomet zásadně pomohl sovětské armádě Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hiram Maxim demonstruje výkonnost své zbraně Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Maximův kulomet Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Ilustrace Maximova kulometu Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kulomet Maxim byl revoluční zbraní Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Hiram Maxim s jedním z vynálezů Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Kulomet Maxim M1910 a jeho charakteristický štít Zdroj: Profimedia.cz
Kulomet Maxim M1910 a jeho charakteristický štít Zdroj: Profimedia.cz
Kulomet Maxim M1910 a jeho charakteristický štít Zdroj: Profimedia.cz
Kulomet Maxim M1910 a jeho charakteristický štít Zdroj: Profimedia.cz
Kulomet Maxim M1910 byl ikonickou zbraní první světové války. Zdroj: Profimedia.cz
Návrat do hry
Rusové koupili první těžké kulomety roku 1897 a protože se jim osvědčily v rusko-japonské válce v letech 1904-05, pořídili si i výrobní licenci. Za tu dobu byla zbraň patřičně modifikována, přičemž nejvýznamnější změnou byl vodní chladič a přidání lafety, vozíku se dvěma dřevěnými koly. Takto vylepšený model se začal od roku 1912 vyrábět zbrojovkou v Tule a s velkým úspěchem jej použili v první světové válce i během občanské války v Rusku, a to bez větších změn – pouze s mírnými modifikacemi mechanismu a mířidel. Nakonec jej potkalo to, co většinu zbraní, ve třicátých letech začal platit za zastaralý a byl nahrazen kulometem DS-39.
Čtěte také: Efektivní zbraň Ukrajinců, která Rusům zle zatápí. Kulomet musí nést tři muži, popisuje Zrno
Model DS-39 ale nakonec nebyl tak spolehlivý, jak se ukázalo, když německá vojska vpadla do Sovětského svazu. Sověti se tedy opět vrátili k Maximovi, kterému přidali zásadní úpravu – trychtýřovitý otvor, jenž umožňoval plnit chladič sněhem. Po druhé světové válce byla zbraň dostupná i při vyzbrojování československé armády, Československé legii a československé vojenské jednotce v SSSR. Do osmdesátých let pak pomáhala v bitvách v rozvojových zemích.
Zdroje: Encyclopedia Britannica/Library of Congres