Spadne v Mexiku pyramida Slunce jako domeček z karet?

Svaté město Teotihuacan, tedy "místo, kde byli stvořeni bohové“, se nachází sotva 50 km severovýchodně od Mexico City. Vzniklo mezi 1. a 7. stoletím našeho letopočtu a pokud bychom je chtěli charakterizovat jedním slovem, vybírali bychom z mnoha superlativů. Indiánské město je obrovské, úchvatné, majestátní...

Zejména chrám opeřeného hada Quetzalcoatla a pyramidy Slunce a Měsíce ukazují na práci s geometrickými a symbolickými principy. Jako jedno z nejvlivnějších kulturních center ve Střední Americe rozšířil Teotihuacan svůj kulturní a umělecký vliv v rozlehlém regionu. Projít zdejší třídou Mrtvých je zážitek i pro dnešního člověka zhýčkaného tablety a všudypřítomným internetem. Jak to asi muselo působit na Aztéky, kteří pusté město objevili asi 700 let po jeho opuštění? Ruiny na ně udělaly tak mohutný dojem, že místo pojmenovali „rodištěm bohů“ či „místem, kde se z lidí stali bohové“. Alespoň to tak odhadují odborníci ze základu názvu, jimž je slovo náhuatlu, mající výše popsaný význam. V době své největší slávy tady žilo až 120 000 lidí.

Pyramida Slunce v mexickém Teotihuacánu není žádnou nicotnou stavbičkou. Pokud seřadíme světové pyramidy podle velikosti, tak po egyptské Cheopsově pyramidě a pyramidě v Cholule má velmi dobrou bronzovou medaili. Jenže nemusí to tak být napořád. Několikaletý výzkum vědců z National Autonomous University of Mexico odhalil, že budoucnost pyramidy Slunce je díky necitlivým „záchranným“ projektům velmi nahnutá. A to v tom pravém slova smyslu. „Z měření jasně vyplynula o 20 % rozdílná hustota mezi jižní a severní stranou pyramidy. Podle profesora Mechaca je to způsobeno tím, že jedna strana stavby je suchá, zatímco druhá je plná vody. Hrozí tak, že tři miliony tun vulkanického kamene, který tvoří vnější stěny pyramidy, ztratí svoji oporu a celá stavba se zhroutí,“ píše Martin Tůma v příspěvku na serveru osel.cz popularizující vědecké objevy. Zmiňované tři miliony tun kamení jsou „pevnou fasádou“ obepínající nepříliš pevné hliněné zdi. Jakkoli může pyramida působit pevně kamenným dojmem, festovní kamenné zdi jsou ve skutečnosti jen „festovním“ obkladem.

Co udělá UNESCO?

Teotihuacan je na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Za celou dobu jeho existence z něj byly vyškrtnuty pouhopouhé 2 položky. Šlo o zničenou přírodní rezervaci v Ománu a Drážďany, které zničené nebyly (zapsány byly v roce 2004), zato tam byl postaven most. Jakpak se v případě kolapsu pyramidy asi UNESCO zachová? A nebo že by přispělo na opravu, která je podle profesora Mechaca možná, leč finančně nákladná? Nebezpečí zřícení pyramidy není bezprostřední, ale čím déle se bude řešení odkládat, tím bude dražší. Taky lze strčit hlavu do písku a za nějaký čas přibude na třídě Mrtvých hromada hlíny a kamení a pyramida přestane vrhat stín.

Text a foto: Topi Pigula